Pavel Sovička jezdí nejen se závodní Corvette

Dnes bychom Vám chtěli představit Pražského závodníka Pavla Sovičku, který spojil své závodní počínání s vozy Corvette a Lotus, ale zkušenosti má i dalšími závodními stroji, a nejen čtyřkolovými.

Ahoj Pavle, naši čtenáři tě znají z pohárových závodů automobilů na okruzích, jak jsi se dostal k závodění, kdo tě k němu přivedl?

Ahoj Vláďo, děkuji za pozvání k rozhovoru. K závodění s automobily jsem se dostal díky zakoupení vozu Lotus Exige 430 Cup v Lotus Praha. Takže tak trošku za to může Jirka Pich…

Závodíš s auty, ale zkušenosti máš i s jednostopými vozidly, láká tě s nimi také závodit, nebo jde jen o koníček?

Na motocyklech jsem začal závodit daleko dříve a pořád jsou pro mě tím nejnávykovějším adrenalinovým koníčkem. Jezdil jsem přebor ČR ve vytrvalostních závodech v kategorii Supersport a odjel spoustu hobby / klubových závodů po Evropě. Nyní jsem se vrátil se svým čtrnáctiletým synem k závodění na úrovni Mistrovství republiky v Miniracingu v kategorii GP12 (na Ohvale 190). Ve své letošní nováčkovské sezóně jsem skončil v celkovém pořadí na 4. místě, což jsem vůbec nečekal, že se povede proti daleko zkušenějším borcům.

Závodíš v týmu Lukamotorsport, kde pilotuješ vůz Corvette Z06 GT, jak začala spolupráce s tímto týmem?

K Lukášovi Karhanovi mě přivedl Karel Pek z IK Auto, který se mi stará o moje vozy převážně americké provenience. Po pár akcích s Lotusem v rámci Lotus days na okruzích, kde jsem patřil mezi ty rychlejší hobby jezdce, mě Karel “předhodil” Lukášovi, který měl volnou Vette, protože pro původního pilota tohoto vozu staví CR 7. V Z06 mě svezl mistr volantu a legenda Jirka Jupa a bylo vymalováno.

Představ nám trochu svůj závoďák Corvette Z06 GT, je to podle zvuku pěkný trhač asfaltu 😊

Jedná se o vůz, který vyladil k dokonalosti Lukáš Karhan s Kubou Havlíčkem k dokonalosti. Sladěnost podvozku, brzd, motoru – jako celek funguje auto naprosto dokonale. Atmosférický motor V8 s objemem 427 kubických palců táhne jak jaderný reaktor. Je to ještě poctivý analogový zážitekJ

Na okruhu jsi letos závodil i s dalším vozem Audi R8 GT4, jaké to bylo svezení?

Pro mě to byl doslova generační šok. Lotus Exige 430 Cup i Vette jsou vozy, které přenáší obrovské množství informací a jsou hodně analogové a řekl bych, že ze staré školy. Audi by podle mě vyhovovala skvěle mým synům, kteří jsou super vyježdění na závodních simulátorech a čeká se od pilota naprosto čistá jízda v jedničkách a nulách. Asi zůstanu věrný starším vozům.

 

Tvůj vysněný závodní vůz, který chceš někdy vyzkoušet nejen na okruhu?

Já jsem měl to štěstí, že jsem se svezl mnoha vozy, jak závodními, tak civilními. Ze závodních vozů bych někdy rád vyzkoušel Viper GTS-R druhé generace nebo Competition Coupe třetí / čtvrté generace, případně pátou generaci závodní ACR.

Letos jsi jezdil Carboniacup, uvidíme tě v tomto seriálu i příští rok, kdy se organizátoři pokusí vrátit sérii do Brna?

Pro mě to byla nováčkovská sezóna rovnou ve dvou kategoriích a užil jsem si jí. Zatím plánem je pokračovat ve stejné sestavě i v další sezóně, ale občas se objeví nápad na přezbrojení, tak se nechme překvapit, jak nakonec technika bude vypadat příští rok.

Jakého úspěchu si na závodním poli nejvíce ceníš?

Jak jsem již zmiňoval, byla to nováčkovská sezóna, a tak mě nejvíce potěšilo zrychlování v průběhu sezóny a posun v rámci kategorie cestovních vozů skupiny B do popředí závodního pole. S Vette jsme neodjeli všechny závody, a tak nás ještě další sžívání čeká.

Jaký máš oblíbený autodrom, kde se to dobře jezdí a kde by si se v budoucnu chtěl svézt?

Hodně mě z Carbonia baví Pannonia, která mě bavila a šla mi i na motocyklu. Určitě v rámci “dostupné” střední Evropy by to byl Redbull Ring a případně Hungaroring. Pokud za hranici střední Evropy, tak by to byla Imola, kde mám skvělé zážitky na motocyklu.

Máš nějakou vtipnou chvilku se závodními stroji, nebo tě spíše trápily horké chvilky v kokpitu?

Jel jsem ve dvou kategoriích, takže o horké chvilky mimo kokpit i v kokpitu není nouze při přestupování mezi vozy, protože většinou obě kategorie jezdí hned po soběJ Takže odpásat napít, přeskočit do druhého vozu a znovu vyjet do závodu. Stalo se mi na Pannonii, že jsem si ani nestačil navléct rukavice a navlékal jsem si je až při zaváděcím kole. Jinak v Mostě mi asi ve 2. kole pod boxy praskla klema na baterce v Lotusu a auto total zhaslo. Doplachtil jsem do paddocku, vyskočil, přitáhl klemu, naskočil zpět do auta a závod ještě dojelJ

GT vozy jsou rychlé mašiny, lákají tě i formulové monoposty nebo prototypy, kde můžeš zažít i vyšší rychlosti

Absolutní rychlost jsem zažil na své Ducati v Mugellu, kde jsem dosahoval rychlosti 330 km/h na konci cílové rovinky. Myslím, že to žádný vůz z hlediska vnímání rychlosti nepřekoná. Ale samozřejmě svezení s “plackou”, kde to není o absolutní rychlosti, ale šílených přetíženích a nelidských rychlostech v zatáčkách mě láká.

Děkujeme za rozhovor v tomto vánočním čase a těšíme se na setkání nejen na závodní dráze.

Vláďa Rožánek a Pavel Sovička