Rád bych jel do Košic, myslí na evropský šampionát brněnský Presl

Brno – Má zkušenosti z české reprezentace a patří k dlouholetým oporám Brna v Superlize malého fotbalu, což ofenzivní hráč David Presl potvrdil v podzimní části, když v šesti utkáních vstřelil sedm gólů a na tři přihrál. Vyhlíží Superfinále, které mu v minulém ročníku kvůli zranění uniklo. „Vyhrát soutěž počtvrté za sebou je pro mě motivace,“ řekl Presl. 
Užil jste si Vánoce?
Vánoce už jsou spíš pro děcka než pro nás, hlavně jde o to, abych viděl malou šťastnou a spokojenou. Bude mít dva roky, všechno vnímá a je pro nás priorita. Takže pohodička, klid, všechno děláme s malou a je to super. Létáme kolem ní a Vánoce jsme příjemně strávili.
Jaká bude silvestrovská oslava?
Už to není, co bývalo, kdy jsme jezdili na týden, s klukama jsme byli zavření a popíjeli. Jsme na chatě na Vysočině, tři rodiny s děckama a trávíme čas poklidně. Jak děcka jdou spát, slivovici a pivečko si dáváme, ale už je to klidnější.
Dáváte si na Nový rok předsevzetí?
Mám toho hodně s fotbalem, malým fotbalem, futsalem, člověk lítá a nemá čas na regeneraci. Takže jsem si dal předsevzetí, že od Nového roku se budu víc starat o svoje tělo, mám na mysli masáže, sauny. Zanedbával jsem to, neměl jsem vůbec čas. Protahuji se sice po tréninku i po zápase, jsem jedna z výjimek z kluků, co hrajeme malý fotbal. V tom směru na sebe dbám, ale řekl jsem si, že budu víc. Regenerace je rozhodně důležitá, chybí mi a budu ji potřebovat.
Podzim v Superlize malého fotbalu sice vyšel, ale po pětadvaceti zápasech jste také prohráli a v tabulce jste druzí o bod za Blanenskem. Jak podzim hodnotíte?
Čekali jsme, že prohra jednou přijde, přišla proti Blanensku, což je asi jediný soupeř v Česku, který nás mohl porazit. Říkali jsme si, radši ať to přijde teď než v semifinále. Máme dobrou pozici, furt hrajeme na výhru každý zápas. Play-off je jiná soutěž, zda do něj půjdeme z druhého nebo prvního místa je jedno, důležité bude, zda začínáme doma, či venku.
Přinesla prohra 2:5 s Blanenskem poučení?
Po deseti minutách jsme mysleli, že vyhrajeme 5:0, 6:0, měli jsme obrovský tlak, hromadu šancí, ale Blanensko má Koudyho s Paděcem (Jan Koudelka a Ondřej Paděra – pozn. red.), což jsou šikovní hráči, kteří rozhodují. Prohra nám snad pomohla, řekli jsme si, že nejsme kapela, abychom furt vyhráli, všichni jsme se semkli a taková prohra není ke škodě. Naopak. Blanensko vyhrálo zaslouženě, pohlídalo si to chytře, zvolilo na nás dobrou taktiku, která se vyplatila a po iks letech jsme prohráli.
Myslíte, že se jihomoravští rivalové potkají ve finále letošního ročníku?
Finále v Boskovicích bude na blanenské půdě a bylo by super, kdybychom ho hráli. Půjde o jeden zápas, patrně v pátek večer, což přitáhne i diváky. Třeba to bude proti Blanensku, ale cesta do finále je strašně daleká. Navíc kluci z Prahy, což jsou moji kamarádi v repre, do toho taky šlápli, hodně se scházejí a berou to zodpovědně. Praha tam bude taky a podle mě se rozhodne mezi námi třemi, kdo se do finále dostane.
Letošní Superfinále jste nehrál kvůli zranění, o to víc se těšíte na to nadcházející?
Hodně mě mrzelo, že jsem nehrál, tři týdny před finále jsem si natrhl lýtkový sval a o finále jsem přišel. Klukům jsem nepomohl, ale zažil jsem oslavy. Taky mám větší motivaci, když budu zdravý, chci si zahrát a vyhrát takové finále.
Na podzim jste zaznamenal sedm branek a tři asistence, takže máte fazonu?
Většinou jsme ve stejné pětce, já, Bob, Levča, Staňa a Maci (Bohumír Doubravský, Patrik Levčík, Stanislav Lerch a David Macko – pozn. red.), hodně o sobě víme, je jedno, zda dám gól já, Bob nebo Levča. S bilancí sedm plus tři jsem spokojený, ale hlavní je, abychom vyhrávali a měli ze hry radost, což naplňujeme.
Před dvěma týdny jste se zúčastnil kempu české reprezentace v Českém Dubu. Myslíte na nominaci do národního týmu pro mistrovství Evropy, které bude v červnu v Košicích?
Samozřejmě nominace je ještě daleko, záleží podle aktuální formy, ještě budou zápasy české reprezentace proti výběrům Brna, Prahy a dalším. Třicet hráčů je v hledáčku reprezentace a můžou se porvat o nominaci, ve které bude asi jen patnáctka hráčů, trenéři budou mít těžké vybrat ty nejlepší. Bylo by super, kdybych jel do Košic, ale je to za půl roku, cesta daleká. Kemp byl super a užitečný, kluci říkali, že při Nations Cupu v Budapešti viděli, že ostatní týmy jsou spolu a posunuly se. Kemp nám pomohl, naučili jsme se různé signály, sehráli se.
Jaroslav Kára, tiskový pracovník,