Uvítal bych mladé, ale raději mačkají tlačítka u počítače, lituje mistr světa Bíro.
Most – Kdyby neměl odlišný dres, nejspíš do něj neřeknete, že je to
gólman. S míčem kouzlí jako vytříbený technik, však ve velkém fotbale nastupoval na pozici tvořivého záložníka. Jenže snad ještě větší kvalitou oplývá mezi tyčemi, vždyť se taky Ondřej Bíro stal brankářskou jedničkou českých mistrů světa i Evropy v malém fotbale. „Jenže jedno zlato mi ještě schází,“ upozorňuje mostecký kapitán na chybějící triumf v Superlize malého fotbalu.
Gólman Bíro, který ve čtvrtek oslaví pětatřicáté narozeniny, odpovídá ve čtvrtém dílu seriálu, který představuje osobnosti výběrů celostátní soutěže.
Jak se udržujete v koronavirovém období, které zakazuje fotbalová utkání I tréninky?
Snažím se občas proběhnout a ještě trénuju dorostence v Jirkově, s nimiž se od začátku roku připravuji, aby aspoň byli nachystaní, kdyby náhodou začaly soutěže. Sice nemůžeme na hřiště, ale trénovat třikrát týdně po parcích zvládáme.
Potřebujete se hýbat, aby vám nerostla váha?
S tímhle jsem problém nikdy neměl, ani co se týká Vánoc a jiných svátků, ládoval jsem de facto cokoli a nepřibíral jsem. Čím jsem starší, tím je to horší, ale furt se udržuji a není to tak hrozné. Nejsem tak nateklý. (smích).
Jak obtížné je pro gólmana se udržovat, než se soutěže rozejdou?
Nevím, jak na to koukají gólmani, pořád na to koukám z pozice hráče, ale taky to asi chvíli trvá. Čím je delší pauza, tím se do toho i gólman
dostává pomaleji. To bude stejné i u jiných hráčů, když mají zranění.
Můžete takovou pauzu porovnat třeba s léčením zranění?
Můžu srovnat maximálně s výrony kotníků, pár jsem jich prodělal
prodělal, ale nikdy nebyla taková pauza, většinou to trvalo do měsíce,
což ještě není nic hrozného. Nevím, jak být slušný a vyjádřit se k
tomuto období, asi už štve každého.
Hůř se vám hledá motivace do přípravy?
Musím říct, že kdybych neměl kluky v Jirkově, těžko bych se odhodlával k tomu, abych si šel po práci zaběhat venku, kde už bývá tma. Chuť ani energie po práci moc není, ale tím, že jedu za klukama, tak se s nimi proběhnu. Čím to trvá déle, je to unavující a deprimující.
Superligu malého fotbalu hrajete od jejího vzniku a pouze v premiérové sezoně 2015/2016 jste dosáhli na pódiové umístění, Most skončil druhý.
Co říkáte na vývoj soutěže?
Roste, ale nejsem si jistý, že rozdělení na dvě skupiny pomohlo, aby se hrály furt kvalitní zápasy. Podle mého názoru je východní skupina daleko silnější, než naše západní, takovou kvalitu nemá. Utkání s Brnem, Jihlavou nebo Blanenskem mi chybí, nikdy mi nedělalo problém cestovat, neřekl jsem ne, když nebyl důvod. Potkal jsem se s klukama z repre, mohli jsme pokecat s kamarády, v tom to předtím bylo dobré. Ale vše má něco do sebe, bude se hrát play-off, soutěž zase dostane úplně nový náboj. Jenže zrovna Most nepatřil k mužstvům, která jezdila na venkovní duely ve velkém počtu hráčů. V tom je určitě přínosné, že se soutěže rozdělila, do Boskovic jsme jezdili čtyři nebo pět hodin, tady máme nejdelší cestu do Plzně. Tuším, že to jsou dvě hodny autem, což se dá všechno skousnout. Jenže většina týmů dává hrací dny v týdnu, pondělí a úterý, není jednoduché to skloubit po práci, nebo si brát dovolenou. Kdyby se možná ustálil jednotný hrací čas i den, byl by v tom větší pořádek než teď. Utkání se skloubí s prací o něco lépe, když nejedete přes půl republiky. V tom je rozdělení přínosné, může jezdit víc kluků, ale je otázka, jak se k tomu staví mladí. Když se podívám do týmů po celé republice, za výběry hrají de facto stejné tváře, moc nových nevidím. Hlavně bych rád uvítal mladé a v Mostě se do toho moc nehrnou. V soutěži máme deset týmů, ani není z čeho vybírat. U nás nevidím změnu, že se Superliga rozdělila, jezdili jsme na Blanensko v pěti či šesti a do Plzně to není o moc lepší.
Proč v Mostě scházejí mladí hráči?
Roli hraje právě to, že máme jen deset týmů. Nevím důvody, proč malý fotbal moc netáhne, ale myslím, že ten problém mají i jiná města, nevidím problém v jejich velikosti. Spíš mladí dneska nechtějí, sednou k počítači, Playstationu a radši budou iks hodin u toho, než hrát malý fotbal nebo kterýkoli jiný sport, to je netáhne. Ani covidová doba sportu moc nenahrává, spíš jim, že můžou zůstat doma zalezlí a mačkat tlačítka. Třeba Martin Boček nebo Sali (Michal Salák – pozn. red.) by za normálních okolností taky byli rádi, kdyby hráli mladí, jenže tým pořád musejí táhnout.
Za mostecký výběr nastupuje spousta reprezentantů, proč se kvalitu
nedaří přetavit do výsledků?
Nejlepší od nás byla první sezona, kdy jsme měli všichni hlad, v té době nikdo z nás nebyl v repre. Navíc většina z nás se znala, hráli jsme spolu a soupeři nevěděli, co od nás čekat. Byla to klasická nováčkovská sezona, měli jsme elán, jenže postupem času kluci ztratili hlavně chuť cestovat ven, což je velký problém, když chcete vyhrát soutěž. Doma se jakž takž sejdeme v silné sestavě, ale ven se nikomu nechce. Látáme sestavu, jak se dá, podle toho to kolikrát vypadalo.
Západní skupina Superligy malého fotbalu už zvládla odehrát aspoň
kompletní porci pěti podzimních zápasů. Most vede o skóre před Plzní, takže to máte rozjeté dobře, nemyslíte?
Příčinu ovšem nevidím v lepším scházení, tolik se nás na utkání nesešlo. Spíš to přičítám tomu, že se soutěž rozdělila a západní skupina není tak silná. Kdybychom se takhle scházeli a hráli na východě, měli bychom bodů daleko míň, i když se objevili nějací noví kluci. Uvidíme, co bude, snad už s jistotou postoupíme do play-off, kde je možné úplně všechno. Brno by bylo v dlouhodobé soutěži asi bezkonkurenční, ale v systému play-off se třeba zadaří, budete mít den a může i Brno padnout. Je to otevřené, na titul bude myslet až šest z osmi týmů v play-off.
Představuje pro vás superligové zlato motivaci?
Pro mě stoprocentně, jestli se ho tedy fotbalově dožiju. (smích) Jelikož se hraje play-off, máme s Mostem větší šanci udělat titul. Jedná se defacto o tři vyřazovací kola, klidně se může sejít, že budeme mít tři týdny za sebou den. Jenže takhle to vidí i zbytek superligové mapy republiky. Brno je úplně někde jinde a naprosto zaslouženě, má výborné hráče a nebudu asi daleko od pravdy, když řeknu, že může postavit dva superligové týmy. Jediná možnost pro všechny ostatní je, že Brno v jednom zápase nějak porazí. Myslím, že to možné je, když si všechno sedne.
Jaroslav Kára, tiskový mluvčí, foto,