ROZHOVOR PAVEL KADEŘÁBEK

V sobotu startuje nový ročník německé bundesligy, Hoffenheim se představí v Kolíně. Jak to vypadá s vámi? Stihnete to, nebo vám zranění z nedávného pohárového utkání nedovolí nastoupit?
Měl bych to stihnout, vypadá to nadějně. V přípravě jsem měl zraněné lýtko, kvůli čemuž jsem nemohl přijet na sraz národního týmu. To jsem vyléčil a v neděli jsem nastoupil v poháru, ale už po deseti minutách jsem musel střídat kvůli poraněnému stehnu. Ale nebylo to nic hrozného a ve čtvrtek už jsem opět trénoval s týmem.

V Německu běžně začíná sezona už v srpnu, letos je však až v druhé polovině září. Jak to vnímáte?
Vše je o měsíc posunuté. Končili jsme na konci června a dostali jsme delší dovolenou, kterou jsem si snažil co nejvíce užít. Rád jsem si počkal na bundesligu o měsíc déle. V zimě žádná dovolená nebude, tak jsem chtěl být co nejvíce s rodinou, než se to teď zas rozjede.

Fotbalové dění po celém světě jako vše ostatní ovlivňuje boj s koronavirem. Poznamenaná tím byla už minulá sezona, a právě bundesliga byla první soutěží, která se dohrávala poté, co se svět zastavil. Jak to vypadá nyní, ještě pořád vás to omezuje?
Při dohrávce to bylo zcela bez fanoušků. Teď je dovoleno, aby se stadiony zaplnily z dvaceti procent kapacity. To znamená, že když máme kapacitu 30 tisíc fanoušků, tak jich může dorazit šest tisíc. To je příjemné zpestření, že už alespoň nějaká atmosféra bude. Už i první kolo poháru v Chemnitzu jsme hráli pro dva tisíce lidí a to bylo o mnoho lepší než ty prázdné stadiony při dohrávce minulé sezony.

A jak to vypadá s hygienickými opatřeními pro vás hráče?
To je stejné jako při dohrávce. Na testy chodíme dvakrát týdně, vždy před a po zápase. Další opatření zůstávají neměnná. Všude musíme chodit s rouškou. Už ale nejsou ta doporučení, abychom vůbec nikam nechodili. Máme děti, musíme je doprovázet do školky, nejde to, abychom vůbec nevycházeli z domu jinam než na tréninky. Jen se musíme snažit omezit kontakt s ostatními lidmi, ale nejde to zajistit úplně. To bychom si nemohli ani dojít nakoupit.

V přípravě jste i s pohárovým zápasem pětkrát vyhráli a jen jednou prohráli. Jak je Hoffenheim připraven na novou sezonu?
Měnili jsme trenéra, takže si stále zvykáme. Musíme to sladit a brzy být na maximu. Nechceme dopustit scénář loňské sezony, kdy nám sehrávání trvalo moc dlouho a pak jsme to museli honit ke konci. Samozřejmě už souhra funguje, ale pořád máme na čem pracovat.

Dají se popsat změny, které nový trenér přinesl?
Největší změnou je, že jsme tu hrávali hlavně v tříobráncovém systému, zatímco teď hodně trénujeme i čtyřobráncově. V podstatě se to teď učíme, protože od chvíle, co jsem před pěti lety do Hoffenheimu přišel, jsme hráli na tři obránce. 

Největší změna je to především pro vás jako krajního obránce?
Přesně tak, pro nás krajní obránce je to největší změna. V tom čtyřobráncovém systému nehraji tak vysoko, jako když hrajeme na tři stopery.

Nový trenér Sebastian Hoeness přišel z rezervy Bayernu a je to dokonce synovec legendy a bývalého prezidenta Bayernu Uliho Hoenesse. Mohl by do klubu přinést vítěznou mentalitu Bayernu?
Byli bychom za to rádi. Bayern tu vítěznou mentalitu skutečně má, takže bychom se nezlobili, kdyby to přinesl i k nám. Tím nechci říci, že my bychom ji neměli. Chceme vyhrávat a každý zápas hrajeme na vítězství, ale Bayern je v tomhle speciální a každého soupeře jde zašlapat. Nebylo by špatné, kdyby to na nás trenér uměl přenést.

Bayern je dlouhodobým vládcem bundesligy, teď navíc vyhrál i Ligu mistrů. Je pro vás opět hlavním favoritem sezony?
Pro mě určitě. Bayern je prostě Bayern. Ostatní týmy jako Dortmund, Leverkusen, Lipsko mají svou kvalitu, ale sesadit Bayern bude hodně těžké. My jeho sílu poznáme hned ve druhém kole. Neříkám, že se Bayern nedá porazit. Určitě dá, mně se to povedlo dvakrát. Ale je to zkrátka nejtěžší soupeř v lize.

Jak vidíte rozložení sil v nové sezoně? Bude to podobné, jako doposud – že se za Bayernem budou prát Dortmund či Lipsko?
Myslím si, že to bude podobné. Jen doufám, že my s Hoffenheimem skončíme o nějakou tu příčku výše než šestí. Nechceme vyhlašovat něco velkého a pak to nedodržet, ale naší ambicí je zkusit čtvrté, třetí místo, abychom si ještě zahráli Ligu mistrů. To je cíl, který jsme si dali mezi sebou v kabině. Uvidíme, jak si všechno sedne.

Může ke splnění tohoto cíle pomoci, že jste udrželi kádr celkem pohromadě a moc do něj nezasahovali?
Přesně tak. V podstatě se jen vyměnil Gačinovič z Frankfurtu za Zubera. Jinak nikdo neodešel a vypadá to, že ani neodejde. Takže bychom měli navázat na souhru z jara a zachytit hned začátek sezony. To je pro nás důležité. Když nechytnete začátek, tak se to pak strašně těžko dohání, což jsme poznali loni. A já věřím, že kvalita v týmu na vrchní příčky opravdu je. Troufám si tvrdit, že máme podobnou kvalitu, jako v sezonách za trenéra Nagelsmanna, kdy jsme skončili třetí. Bundesliga je však tak vyrovnaná, že když se nechytne začátek, tak z pohárových ambicí je najednou boj o záchranu. A to my vůbec nechceme dopustit.

Po pěti letech v bundeslize vás může vůbec něco ještě překvapit?
Vždycky může. Loni jsem si myslel, že nic překvapivého už nastat nemůže a pak přišla korona. Jsem zvědavý, co se kolem tohoto onemocnění ještě bude dít – jestli přijde další vlna, jestli se liga zastaví, nebo se bude hrát v kuse. Otazníků je spousta. Co se týče sportovní stránky, budu startovat šestou sezonu a považuji se za zkušeného hráče, kterého by nějaké překvapení čekat nemělo. V týmu jsem už služebně třetí nejstarší hráč a mám určité postavení.

Postavení v týmu máte stabilní i přes příchod nového trenéra a přes zranění, která těsně před startem sezony přišla…
V podstatě jsem v přípravě zasáhl do všech zápasů. První zranění jsem vyléčil přes reprezentační pauzu a druhé zranění přišlo až teď v poháru a měl bych být rychle zpátky. A co jsem měl možnost mluvit s trenérem, tak si myslím, že jsem si svými výkony v přípravě své postavení v týmu udržel. Není to ale tak, že by mě trenér nechal hrát jen za zásluhy. Tady to musí člověk neustále dokazovat svými výkony a nikdo nemá jisté místo v sestavě.

Když už jste zmínil koronavirus, který je symbolem tohoto roku – jak vy osobně tohle zvláštní období vnímáte?
Zasáhlo to asi všechny. Je to určité omezení, člověk neví, co od toho čekat. Opatření se neustále mění, ale jednoduše to musíme respektovat. My dostáváme příkazy a ty se snažíme plnit. Je to specifický rok po fotbalové stránce, i po té osobní, kdy se musíme omezovat. Beru to tak, jak to je, a snažím se s tím žít.

Špatné myšlenky vám ale jistě rozhání příjemná rodinná situace, jelikož se vám v létě narodila druhá dcera Elva. Jaké to je žít v domácnosti se třemi ženami?
Vždy jsem slýchával pořekadlo: jedno dítě, žádné dítě. A musím to potvrdit. Mít dvě děti je už opravdu náročné v porovnání s tím jedním. Já se snažím manželce pomáhat, co to jde, ale když odjedu někam na zápas, tak to bohužel zůstává jen na ní. Ona to ale zvládá skvěle. Když jsem doma, tak se snažím dcerkám maximálně věnovat.

Vy teď máte na starosti asi hlavně starší tříletou dceru Emu…
Přesně tak. My chlapi novorozeně moc neumíme utišit. Já se starám o tu starší a manželka se snaží ukonejšit tu menší. Maličká je ale moc hodná, budí se jen jednou za noc, jinak spí krásně. Přes den si občas zabrečí, to k tomu samozřejmě patří. Můj režim a přípravu na zápasy to nijak nenarušuje, naopak mě to nabíjí, když si s nimi mohu hrát a vidím jejich úsměvy a radost.

Vraťme se k fotbalu. Jak vidíte situaci u ostatních českých kluků v bundeslize před startem sezony?

Já je pozorně sleduji a po každém kole se dívám, jak hráli, občas jim i napíšu. Změnou je přestup Patrika Schicka do Leverkusenu. Za mě je to výborný mančaft a vzhledem k odchodu Vollanda bude Patrik hodně hrát. To je pro něj nejdůležitější. Uvidíme, jak to půjde ostatním klukům, protože v bundeslize je to každý rok jiné a kdo teď bojoval o záchranu může najednou hrát o poháry. Budu jim fandit a budu rád, když se jim bude dařit.

Určitě sledujete i svůj bývalý klub – Spartu. Jak vnímáte její vstup do nové sezony a první místo v tabulce po třech kolech?
Asi jako každý správný sparťan jsem nadšený. Viděl jsem vše až na poslední zápas v Karviné, který se kryl s naším zápasem. Mám ze Sparty radost. Sedlo si to, očividně se zase vytvořila parta, která tam vždy byla. Teď má Sparta možnost bojovat o první místo. A bylo by hezké, kdybychom si proti sobě zahráli ve skupině Evropské ligy.

Při losování základních skupin 2. října si tedy budete přát, aby Hoffenheim a Sparta byly ve stejné skupině?
Byl by to zajímavý souboj, kdybychom proti sobě na křídle nastoupili já za Hoffenheim a Láďa Krejčí za Spartu. Ačkoli jsme kamarádi, tak bychom si určitě nic nedarovali.  

Pavel Pillár, Ředitel komunikace

SPORT INVEST Marketing, www.sport-invest.cz