Sledoval jste cestu Ondřeje Koláře za překonáním rekordu?

Po podzimní části a vlastně ještě před tím, než fotbal pozastavila pandemie, byl Ondra Kolář na dostřel. Bylo zřejmé, že pokud Slavia udrží nastavený trend a bude se jí dařit, tak rekord překoná. A to se i stalo. Sledoval jsem, kdy se to Ondrovi podaří a zda nebude muset nějakou dobu trpělivě čekat, ale zvládl to rychle.

Jak náročné je dostat se na tato čísla v české lize?

Sbírat čistá konta je těžké v každé lize, danému brankáři se musí dařit a samozřejmě musí fungovat i celý tým, aby mohl v určitých chvílích gólmanovi pomoct. Ročník, který Slavia zažívá, a samozřejmě i Ondrovy osobní výkony mu pomohly se k rekordu dostat. V každém zápase se hraje na nejvyšší ligové úrovni, soupeři mají kvalitní hráče, kteří umí dát gól, takže to není dílo náhody.

Co všechno se musí sejít, aby gólman mohl mít takovou sezonu?

Aby se taková sezona vydařila, musí se sejít několik faktorů. Vlastní individuální výkon, týmová výkonnost, ale i trochu štěstí. Jsou chvíle, kdy se věci lámou, jako když soupeř zahodí jasnou šanci, trefí tyčku nebo jde míč o centimetr vedle – to jsou věci, které se ovlivnit nedají, ale samozřejmě k rekordům a k výjimečným sezonám patří. Individuální výkon je velmi důležitý, především musí být brankář ve správnou chvíli na správném místě. Když se týmu daří, hráči hrají v pohodě a pomáhají si, tak se dá brankařský rekord pokořit, ale samozřejmě to není jednoduché a nestává se to každým rokem.

Všichni říkají, že je to zásluha celého týmu. Ale přece jen, brankař musí něco chytit. Jak velký podíl na těch nulách má právě Kolář?

Je to samozřejmě zásluha jak brankaře, tak i týmu. Brankař by to bez týmu nezvládnul, ale zároveň se tým neobejde bez brankaře. Fotbal je hra milionu kombinací, které se na hřišti proměňují každou vteřinu, vznikají chyby, šance… Jde o to, že i kdyby byla jedna jediná střela za celý zápas, brankař musí být vždy připravený. Proto si myslím, že zásluha jde jak za brankařem, tak za týmem, protože jeden bez druhého by to zkrátka nedokázal.

Dá se to přirovnat k vašemu angažmá ve Spartě, a především v Chelsea, kdy jste za skvělým týmem musel být připraven na několik málo klíčových zákroků za zápas?

Určitě se to dá přirovnat k mému roku na Spartě, kdy se dařilo mně osobně, tak týmu, navíc jsem měl i trochu štěstí. Hráli jsme dobře a je pravdou, že se tyto faktory musí sejít, aby měl člověk šanci takový rekord udělat. Nicméně i pokud brankař hraje s týmem, který na hřišti dominuje a nepouští soupeře do tolika akcí a je to o jednom, dvou zákrocích za zápas, musí být perfektně připravený.

Pro střelce platí, že když dá dvojciferný počet gólů, už je to bráno jako známka kvality. Dá se na to stejně pohlížet u brankářů, že 10 nul a víc je známka opravdu vysoké kvality?

Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale když se to tak vezme, já šel do každého zápasu s tím, že chci udržet čisté konto a podat nejlepší výkon. Myslím, že u hráčů na hřišti je to stejné, každý chce dát gól, každý chce podat co nejlepší výkon, a jakmile se u brankařů ta čistá konta nasbírají a dostanou se do dvojciferných čísel, je to známka toho, že se gólmanům opravdu daří.

Jak obecně vnímáte Ondru Koláře vy? V čem vidíte jeho nejsilnější stránky?

Za poslední dva roky udělal obrovský kus práce a jeho kariéra poskočila dopředu. Má už za sebou pozvánky do národního týmu, celkově je to velmi vyrovnaný brankař, hraje dobře nohama, má dobrou postavu.  Myslím, že klíčem je hlavně to, že je vyrovnaný – stejně tak, jak hraje zápasy v české lize, tak zvládne i Ligu mistrů, což je právě ukázka kvality.

Hodně se mluví o tom, jestli by měl zkusit zahraničí. Jaký je váš názor? Je podle vás na takové výkonnostní úrovni, že by zvládl přechod do ciziny?

V Lize mistrů ukázal, že se může měřit s těmi nejlepšími. Je připravený na zahraničí, co se týče kvality a výkonů. Jestli je připravený začít sám od začátku a budovat si svou pozici, to je věc druhá. Ale podle mě připravený je a nebude to dlouho trvat. Pokud bude Slavia pokračovat v úspěších a předvádět na mezinárodní scéně dobré výkony, tak o něj v Evropě bude zájem. Už jen záleží, jakou cestu si vybere. Osobně si myslím, že ho v zahraničním týmu uvidíme brzo.

Obecně se čeští brankáři nadále prosazují. Ať jsou to reprezentanti Vaclík, Pavlenka, Koubek a Kolář, případně mladí Kovář, Jaroš, Stejskal. Je v něčem česká brankářská škola výjimečná?

V České republice funguje to, že skvělí brankaři, kteří dřív působili v české či zahraniční lize a v národním týmu, pak v jednotlivých klubech zůstali jako trenéři. Když jsem vyrůstal, spoustu trenérů, kteří se o mě starali, byli bývalí brankaři té nejvyšší úrovně. Ať už Josef Čaloun, Jiří Krbeček, Ivo Viktor, Jan Stejskal, Petr Kostelník, Petr Kouba…můžu vyjmenovávat každý klub, protože v každém najdu brankaře, který si tím vším prošel a rozumí tomu. To je právě ta velká pomoc – člověk dostane nejlepší rady odmalička, což mu pomůže v tom, aby se zlepšoval a našel si vlastní cestu. To je podle mě ten klíč k úspěchu. Na druhou stranu, my jsme národ, který k brankařům není tak úplně milostivý, proto ti, co si tím projdou, jsou zoceleni i psychicky. Troufnu si tvrdit, že česká brankařská škola má v Evropě zvuk, a proto i naši brankaři jsou v Evropě úspěšní.

Jak prožíváte aktuální čas, kdy je rozhodnuto o opětovném startu Premier League?

Jsem rád, že se fotbal vrací. Soutěže se podle toho, jaká byla situace v jednotlivých zemích, zase rozbíhají a osobně doufám, že se předpokládaný start Premier League měnit nebude a vše půjde podle plánu. Pro fotbal i pro celou společnost je to dobře, možnost fandit týmu a rozptýlit se spoustě lidem určitě pomůže. Vzhledem k limitu počtu lidí, kteří mohou být okolo tréninku, aby se dodržovala pravidla, se pro mě nic moc nezměnilo, pracuji z domova a těším se na chvíli, až se Premier League rozběhne a zase budu moct být na zápase.

Pavel Pillár, Ředitel komunikace

SPORT INVEST Marketing