Kapitán Tomáš Hübschman: I hráči chtějí klubu pomoct

Kapitán týmu FK Jablonec Tomáš Hübschman v úterý 24. března odpovídal v rozhovoru na aktuální otázky ohledně epidemie koronaviru v České republice a komentoval dohodu s majitelem klubu ohledně platových nároků hráčů v aktuální situaci.

Tomáši, opatření Vlády ČR o omezení pohybu jsou prodloužena do 1. dubna. Jak tu situaci aktuálně vnímáš?

Situace není dobrá, ale myslím si, že málokdo teď přemýšlí jen nad sportem nebo nad svými aktivitami, zaměstnáním a tak. Myslím si, že spousta lidí přemýšlí, jak se vůbec ochránit a jak minimalizovat pohyb a styky s ostatními lidmi, aby chránili nejen sebe, ale i ostatní. Bereme to tak, jak to je. Samozřejmě, je to nepříjemné pro všechny, ale musíme být trpěliví a snažit se to společně zvládnout. Důležité je vydržet v podmínkách, co jsou teď nastavené a doufat v to, že to co nejdřív pomine. Pak se budeme zase moct radovat ze života každý podle svého. My asi zase sportem a fotbalem. Samozřejmě to chybí každému, byli jsme na něco zvyklí, každodenní práci v kolektivu, to teď není.

Ze začátku epidemie bralo koronavirus plno lidí na lehkou váhu. Aktuálně je situace opačná a lidé jsou ve většině případů zodpovědní. Vidíš okolo sebe, že jsou lidé zodpovědní?

Když to začalo, tak se to nebralo až tak vážně. Ale myslím si, že teď to berou všichni zodpovědně a vážně. I v zahraničí je vidět, že se pohyb lidí omezil. Když už jsou venku, tak jsou někde na procházce v parku nebo v lese, na prostranství, kde není moc lidí na jednom místě. Věřím tomu a doufám, že takto společnou silou jsem schopní se z té situace co nejdříve dostat.

Jak teď aktuálně vypadá den Tomáše Hübschmana?

Je samozřejmě úplně jiný, než bývá. Ráno jsem většinou odjížděl a vracel se odpoledne nebo večer. Teď trávím celý čas doma a věnuji se rodině a hlavně malému synovi, který mě vídal málo. Teď bych řekl, že je i sám trochu překvapený, že nikam neodjíždím a jsem celý den s ním. V průběhu dne to je různé, něco udělám doma, někdy uvařím. Mně to docela baví, takže tím i zabiju čas a hlavně pomůžu ženě. Dá se říct, že každý den se jdu proběhnout doma na pás. I když je to pro mě vnitřně těžký se přemluvit a motivovat se, že chci, tak jakmile se rozběhnu, tak mě to začne bavit a dá se říct, že na pásu jsem schopný udělat nějaký trénink, zpotit se a přijít na jiné myšlenky. Dává mi to nějakou motivaci, ale vždycky se přemluvit a pás zapnout je těžké. Ale vím, že pak se budu cítit dobře. Zatím držím v trénování a uvidíme, jak to bude dál. Když to bude trvat dlouho, může motivace opadávat. Ale celý život jsem zvyklý na nějakou aktivitu a nemyslím si, že by se to teď mělo měnit. Pohyb potřebuji a po tom výkonu se cítím mnohem líp. Nechci z toho úplně vypadnout, takže v běhání budu pokračovat. Pak jsou tam další denní aktivity, občas si zahrajeme nějakou hru, na což v průběhu normálního roku nebylo moc času. Takže se u nás vrací stolní hry, které jsme dlouho nehráli. Ať jsou to karty nebo člověče nezlob se a tak. Takhle nějak trávíme čas. Dcera má školu přes internet, takže od pondělí do pátku je zavřená v pokoji a přes počítač má konference. Má studium od rána do nějakých třech hodin, takže je zaneprázdněná a má svoje vytížení. Pak už zbývá syn, kterému se s ženou věnujeme po celý den. Takhle nějak momentálně probíhají dny u nás doma.

Když přejdeme k fotbalu, tak jak to zvládají spoluhráči? Jste v kontaktu přes nějakou skupinu na mobilu?

V kontaktu samozřejmě jsme, máme vytvořenou skupinu, kde může kdokoliv napsat cokoliv. Je to pro každého těžší nějak trénovat, ale zatím co mám zprávy, tak se každý snaží něco dělat, nějak cvičit a udržovat se. Je to pro všechny nezvyk být celý den doma a nikam necestovat. Takže každý to tráví po svém, ale moc se to neliší od toho, jak to mám já. Každý se snaží starat rodinu a své blízké. Ať jim pomáhat nebo se s nimi radovat a dělat zábavu. Každý si doma najde to, na co nebylo předtím tolik času. Ale zase tam vzniká stres z toho, že situace je nová a nikdo takhle nebyl v kuse čtrnáct dní se svými blízkými celou dobu doma. Občas proběhne nějaká ponorka, možná i nějaká menší hádka, ale je to taková situace a každý s ní musí nějak vypořádat.

Aktuální situace u nás v klubu je, že pořád jedem individuální přípravu a čekáme na další vývoj, je to tak?

Určitě. Dostáváme od trenéra individuální plán, co máme běhat a co máme dělat. Je to na každém z nás. I trenér to prezentoval tak, že nikoho nemůže do ničeho nutit a každý by měl přemýšlet sám nad sebou a vědět co dělat a co ne. Ale nikdo neví, kdy to může zase začít, takže každý by měl být připravený na to, že to může přijít. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí o tom, jestli se bude dohrávat liga nebo kdy se vůbec začne. Je to teď období, kdy čekáme, jaká vyjde zpráva, jestli pokračovat v tréninku nebo udělat dovolenou a začne až další ročník, nebo se bude dohrávat tenhle ročník třeba za měsíc. Zatím to nikdo neví. Pokračujeme pořád v trénování. Až bude něco nového, budeme na to všichni nějak reagovat.

Dokážeš si ty osobně představit, že se liga dohraje?

Těžko říct. Z osobního hlediska si myslím, že se to letos nedohraje. Myslím si, že na to nebude čas. Nevím, jestli není lepší ročník nedohrávat a spíš se soustředit na to, aby se začal alespoň nový ročník. To všechno bude záležet nejen na tom, jaká bude situace u nás, ale jaké rozhodnutí dá třeba UEFA nebo FIFA, s čím přijdou a tak dále. Těžko říct, ale dokud nepadne nějaké rozhodnutí, tak bychom měli být připraveni na jakékoliv rozhodnutí.

UEFA odložila finálové zápasy Evropské ligy a Ligy mistrů na neurčito. Finále Ligy mistrů bývá posledním zápasem v Evropě. Vznikne tímto odložením prostor právě pro to, aby se mohly dohrát národní ligy?

Těžko říct. Tohle je spíš otázka pro LFA, potažmo fotbalový svaz nebo majitele klubů. Jaký model se zvolí, jestli se to dohraje celé i s nadstavbou nebo jen třicet kol. Ale všechno bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet situace s koronavirem u nás i ve světě. A pak se teprve bude řešit sport a další odvětví, co s tím a jak to uchopit. Kdy začít a jak to začít. Myslím si, že teď nad tím plno lidí nepřemýšlí a řeší důležitější existenční věci, které tato doba přináší.

Tím, že se nehraje liga a firmy, které sponzorují sport, mají potíže, přichází kluby o finance. Vnímáte to s hráči i spolu s majitelem klubu, že bude situace náročná?

Samozřejmě to bude ekonomicky náročné pro všechny. Nás to určitě neminulo. Jak jsi říkal, každá firma, co sponzoruje nebo dává nějaké finance do sportu a fotbalu, tak musí koukat sama na sebe a své existenční možnosti, aby překlenula toto období. Bude to těžké pro všechny a my komunikujeme s prezidentem klubu. My sami hráči to vnímáme tak, že je potřeba klubu nějakým stylem pomoct. Každý se stará sám o sebe, ale musí koukat i na ostatní. Po domluvě s prezidentem jsme přišli s nějakým návrhem, když se teď nehraje a trénuje se individuálně, tak aby se zredukovaly naše finance. A tím bychom ulehčili trochu rozpočtu a fungování klubu. Určitě to každý vnímá tak, že bychom nechtěli, aby v Jablonci fotbal skončil nebo aby klub měl problémy kvůli tomu, že v uvozovkách „teď nehrajeme, ale bereme pořád peníze“.

Co bys vzkázal lidem nejen v Jablonci, ale celé republice v této pro všechny náročné chvíli?

Každý den lidé z médií a ze všech stran toho slyší strašně moc. Je hodně informací, jak se mají chovat, co mají a co nemají dělat. Já bych lidem vzkázal, ať jsou trpěliví, ať se o sebe dobře starají. Musíme to zvládnout společně, ale u každého jednotlivce to začíná. Teď se hodně mluví o tom, že si lidé musí mít ruce. Myslím si, že si lidé myli ruce i předtím. Působí to na mě někdy tak, jak kdyby se nikdo nemyl, ale je to prevence a každý to říká. Myslím si, že každý by se měl o sebe starat tak, jak se o sebe staral dřív a být trpělivý. Vydržet tyto dá se říct extrémní podmínky, být ostražitý a není to jednoduché na psychiku. Popřál bych každému pevné zdraví a věřím, že to co nejdřív skončí.

Martin Bergman, Ředitel komunikace, Tiskový mluvčí,

FK Jablonec, www.fkjablonec.cz