Plzeňského Denka motivuje návrat do reprezentace malého fotbalu

Plzeň – Měl za sebou pouze premiérový podzim v Superlize malého fotbalu a už to stačilo, aby si plzeňského Patrika Denka všimli tvůrci českého národního týmu. Loni v lednu jej vzali na mezinárodní klání do rakouského Altheimu a česká reprezentace i s ním slavila čtvrtý triumf na turnaji v řadě.

Denkovi se věnuje páté pokračování seriálu, který představuje největší talenty výběrů celostátní soutěže. „Pro mě byla skvělá zkušenost, že jsem nakoukl do reprezentace v malém fotbale. Jsem za ni hrozně rád a je pro mě motivace se tam ještě podívat. Sice šlo jenom o turnaj, ale byla paráda reprezentovat svoji zemi,“ rozplývá se pětadvacetiletý hráč.

S fotbalem začal v rodném Chotěšově ve čtyřech letech. „Táta mě dovedl na první trénink. Nemusel mě do ničeho nutit a od té doby fotbal beru jako součást mého života, díky fotbalu jsem toho spoustu prožil, navštívil řadu míst, je pro mě srdeční záležitost,“ povídá.

Superligu malého fotbalu hraje od začátku minulé sezony, tedy od vstupu Plzně do celostátní soutěže. „Malý fotbal se mi líbí, je rychlý, pořád se tam něco děje. Musím být pořád ve střehu, v pozoru a připravený na všechno,“ vysvětluje Denk.

Rozvíjí v něm své slabiny. „Nejsem moc velký technik, smažím se všechno urvat silou a bojovností. Moje mínus spočívá v kličkách, práci s míčem, právě malý fotbal mě nutí neustále to zkoušet a něco vymýšlet. Buď to vyjde, nebo ne,“ popisuje útočník, které v loňské sezoně ve dvanácti utkáních celostátní soutěže vstřelil deset branek a na pět přihrál.

V nováčkovské sezoně skončila Plzeň poslední devátá, v tomto ročníku se po podzimu drží o příčku výš, dva body před Příbramí. „Myslím, že Plzeň má velký potenciál, ale záleží na tom, jak se sejdeme a v jaké sestavě hrajeme. Máme nového trenéra, který se týmu snaží dát řád, a už to nějak vypadá,“ podotýká.

Na konci podzimu převzal od Stanislava Kocoura trenérskou taktovku západočeského výběru Tomáš Bochníček. „Už se pravidelně scházíme, děláme nové věci a hlavně se sehráváme. Trénovali jsme každé pondělí, bohužel teď máme nečekanou povinnou pauzu,“ připomíná Denk.

I v době karantény kvůli koronavirové nákaze se snaží udržovat kondici. „Je to těžké, ale aspoň běhám, jezdím na kole, dám si šálu přes pusu a jedu. Dělám cokoli, co se dá a k čemu nepotřebuji nějaký kolektiv,“ říká plzeňský obdivovatel Tomáše Rosického. „Líbil se mi vždy nejen technikou, ale i nasazením a bojovností,“ líčí.

Velkým fotbalem si vydělává v Rakousku, k tomu si našel vhodnou práci jako skladník v továrně. „Dělám od šesti do dvou a celé odpoledne mám volné, což se dá krásně skloubit s fotbalem. Moc se nenadřu, domů jdu s čistou hlavou a můžu pak trénovat či dělat cokoli jiného,“ doplňuje Denk.

Jaroslav Kára, média,