Deníček mistrovství světa, díl čtvrtý: Vysoký jalovec se line z šatny!

Hudební průmysl přichází s inovativními a také stále netradičnějšími styly. To se samozřejmě projevuje na vkusu mladé generace, českou reprezentaci malého fotbalu do 21 let nevyjímaje.

A tak v kabině číslo 2 v pražské hale Jedenáctka, kde sídlí národní tým při mistrovství světa, zní z velkého repráku olomouckého dodavatele Davida Lošťáka muzika velmi rozličného žánru.

Neznalí sotva rozliší, zda jde o dance-pop, hip hop soul, garage, braekbeat, eurodisco, arena rock nebo třeba neurofunk. A přijde mi, že to je jedno také českým hráčům. Prostě se dobře naladění před zápasem pohupují v rytmech, které zrovna slyší. I když musím vyzdvihnout mosteckou kliku, jejíž zástupci prokazují výraznou pohybovou zdatnost.

Hluk, který utichne pouze při předzápasových pokynech trenérského štábu, nenechává v klidu ani soupeřící týmy, takže před dveřmi kabiny českých lvíčat zkoumají původce hrozivého dunění v jednu chvíli indický hráč i černohorský rozhodčí.

Ovšem po vítězném zápase je repertoár předem daný a něměnný. Kapitán Lukáš Haspra, tentokrát posílený mikrofonem, předříkává na první poslech nesmyslnou hatmatilku, ke které se postupně zvyšujícím hlasem přidává celé mužstvo. Následuje dobře známý Vysoký jalovec a po něm Kdo neskáče, není Čech.

Právě tyhle „odrhovačky“ zpívají čeští reprezentanti nejraději, přestože žánr je až příliš rozpoznatelný. Náramně si je užívají. Tak ať si vítězně zapějí ještě pětkrát!

 Jaroslav Kára, tiskový mluvčí,

 Foto: Petr Hrnčíř,

 

Napsat komentář