Brno – Trvalo to bezmála dvacet let, ale dočkal se. Brněnský rodák Filip Juda neuhnul z nastolené cesty a ze hry mezi paneláky vytvořil sport, jehož český reprezentační výběr se stal nejlepším sportovním kolektivem České republiky 2017. Malý fotbal zažil převratný rok, ve kterém na piedestalu úspěchů ční zlato ze světového šampionátu v Tunisku doplněné stříbrem z mistrovství Evropy v Brně za Lužánkami. „Úspěch mezi kolektivy v anketě Sportovec roku vnímám společně s titulem mistrů světa jako největší událost v historii českého malého fotbalu,“ rozplývá se čtyřiatřicetiletý prezident české i světové federace a viceprezident Evropské federace malého fotbalu.
Jaký byl pro vás uplynulý rok?
Nejúspěšnější v historii malého fotbalu. O to lepší je, že jedna ze dvou významných akcí, tedy mistrovství Evropy, se odehrálo v Brně, kde jsem s malým fotbalem v roce 1998 začínal. Když člověk pomaličku stoupá nahoru s týmem přes základní skupinu, osmifinále, čtvrtfinále ve městě, kde vše začalo, přepadne ho nostalgie. Od té chvíle jsme věděli, že letos můžeme hrát významnou roli na mistrovství světa, i když finále Eura nám bohužel s Ruskem na penalty uteklo. Kluci jeli na světový šampionát s cílem dostat se do top čtyř týmů, které odehrají maximální počet zápasů. Podařilo se něco fantastického, když postoupili do finále.
V něm porazili Mexiko 3:0 a oslavovali zlato…
Velký význam sehrála Česká televize, která zápasy vysílala. Myslím, že i díky tomu novináři v anketě Sportovec roku ocenili nejen práci hráčů na hřišti, ale i přípravu, za kterou si zaslouží velké díky vedení týmu. Díky televizi se podařilo představit úspěch z Tuniska českým divákům.
Česká seniorská reprezentace v anketě porazila fotbalové mistry z pražské Slavie i hokejové šampiony z Komety Brno. Pronikl tím malý fotbal mezi nejsledovanější kolektivní sporty v zemi?
Český nároďák si pro ocenění přišel s obrovským respektem a pokorou vůči těmto týmům, ale i dalším jako třeba Viktorii Plzeň. Ke všem sportovním klubům chovám respekt a vnímám je s pokorou, protože malý fotbal je pořád jen amatérský sport. Nyní jsme s celostátní ligou na hraně, protože v některých týmech už je náš sport poloamatérský, někdo za výkon peníze má. Teď je na nás, jakožto vedení Asociace malého fotbalu České republiky, jak rychle povedeme profesionalismus na národní úrovni. Nebavím se vůbec o lokálních úrovních, které musí zůstat čistě amatérské.
Takže nastavíte jiný model pro Superligu malého fotbalu?
Chceme, aby měla přísnější regule a nebyla jen amatérská soutěž s profesionálním organizačním aparátem. Abychom týmům sport zlepšili a divák sledoval příjemné akce, musí se samozřejmě nějakou cestou zprofesionalizovat. Hráči potřebují víc tréninků, s malým fotbalem budou trávit víc času, pak jsme schopni sport ukázat ještě v lepších barvách.
Jste pro, aby hráči dostali peníze za malý fotbal a dali mu přednost před jinými sporty?
V tuto chvíli jsem pro, aby kluby našly finanční částku a ocenily hráče minimálně za to, že si vezmou půl dne nebo den volna a cestují přes půl republiky do jiného města. Dělají to z lásky k malému fotbalu, který je baví, jsou na tom však bití finančně. Budu rád, aby se do budoucna Superliga zkvalitnila. Pokud to chceme, nezáleží jen na profesionálním organizačním aparátu, ale i profesionálním přístupu hráčů. Vnímám, že zprofesionálnění je cesta, která v budoucnu bude u celostátní ligy správná.
Superliga malého fotbalu má za sebou polovinu třetího ročníku. Zamlouvá se vám její stoupající úroveň?
Soutěž mě těší z několika hledisek. Za prvé opravdu vnímám, že výběry jednotlivých měst víc sdružují kolektiv na lokální úrovni. Stává se motivací, že hráč chce do národního týmu. Za druhé považuji Superligu za nástroj k rozvoji chybějící infrastruktury sportovišť, která nám chybí, abychom mohli soutěž hrát na opravdu důstojných hřištích. To je důležité, když díky soutěži stoupá medializace malého fotbalu.
Jaké je třetí hledisko?
Superliga vytváří celoroční reklamu malému fotbalu. Asociace organizuje akce národního týmu, což jsou jednorázové události jako mistrovství Evropy a světa. Lokální soutěže jsou v kompetenci oblastních svazů, což nevytváří tak velký marketingový potenciál. Celostátní liga však zajišťuje malému fotbalu celoroční propagaci. Díky ní máme produkt, který u nás sport prezentuje.
Jaké klíčové události čekají malý fotbal v roce 2018?
Mě čekají 17. října v Mexiku volby do světové federace, to je můj milník. V červnu rozhodneme, které z devíti zemí uspořádají mistrovství světa v letech 2019 a 2021. Kandidatury na šampionáty podaly například Austrálie, Čína, Ázerbájdžán, Kazachstán, Belgie, Ukrajina, Maďarsko, Argentina. V tomto roce se uskuteční také kontinentální kvalifikace na příští světový šampionát, v květnu bude v Guatemale, v březnu v Libyi, v říjnu v Asii. Evropa má kvalifikaci jakou součást mistrovství Evropy, které bude od 13. do 19. srpna v Kyjevě na Ukrajině.
Jaké máte osobní přání do tohoto roku?
Pro mě je strašně důležité, aby se bez ohledu na to, jak dopadnou volby, malý fotbal ubíral směrem, jaký jsme nastavili. A pokračoval ve spolupráci s partnery, které máme na obchodní bázi třeba v informačních systémech. Rozvíjíme je, čímž zvyšujeme přínos pro světovou federaci, abychom mohli vylepšovat různé akce. Přeji si, aby si malý fotbal zachoval vizi a cíle, které má ve strategii na dalších pět let, a aby pořád zůstal většinově amatérský sport. Chceme také víc rozvíjet soutěže pro ženy, což je teď poměrně důležitý bod.
Jaroslav Kára, tiskový mluvčí,