To byla úvodní slova trenéra Filipa Pešána na tiskové konferenci po návratu z mistrovství světa dvacetiletých hokejistů v Buffalu.
Přestože týmu věřil tak nečekal, že sehraje poslední zápas, v němž půjde o bronzovou medaili. „To, že nám medaile unikla, vidím spíš v selhání psychickém než fyzickém. Semifinále s Kanadou velice ovlivnily tři inkasované góly v oslabení. A zápas s Američany se nám zhroutil po dvou gólech v době, kdy jsme selhali v přesilovce. Za stavu 0:7 nám už šlo zkorigovat skóre, aspoň jsme vyhráli třetí třetinu 3:2. Nicméně jsem hrdý, že jsem mohl s tímto celkem pracovat.“
Ukázalo se, že týmy Kanady, Švédska, USA a Finska měli víc silných individualit než my. Například velkou oporu měli Švédové v Peterssonovi, který vede kanadské bodování v jejich nejvyšší soutěže. V našem týmu vyčnívali dva útočníci, Zadina se dostal do All stars, Nečas byl nejlepším nahrávačem celého mistrovství a brankář Kořenář, který by měl dostat šanci v extralize.
Padla slova i o únavě, neboť k zápasu s USA nastupovali čeští hráči šestnáct hodin po souboji s Kanadou. “ Pouze na to bych se nevymlouval, chyby musíme vidět i v sobě, že jsme utkání ve druhé třetině nezvládli“, říkal Martin Nečas. “ Avšak je pravda, že jsme se dobře nevyspali, z pátku na sobotu jsme se do postele mezi druhou až čtvrtou hodinou a odpoledne ve dvě už jsme hráli proti Američanům, kteří měli podstatně delší odpočinek po utkání se Švédy.“
Dodejme, že Nečas a Zadina jsou v naději, že si příští sezónu zahrají NHL, koneckonců Nečas už si nejlepší soutěž, aspoň na chvilku, vyzkoušel!
Trenér Pešán oceňoval jistý postup ze skupiny a zvládnuté čtvrtfinále proti Finům. O úspěch proti Finům se ovšem přičinil i on riskantní dlouhou power play, z níž padl vyrovnávací gól. Pro další šampionát bude dobré, že po americkém mistrovství světa ještě jedenáct hráčů nezavrší 20 let a může být mužstvo ještě lepší, než byl tým v Buffalu.
Věřme, že na příštím mistrovství se medaile dočkáme. Čekáme na ni už 13. roků!
ČTSA(ph), foto: www.cslh.cz