Mica: Nejsem žádný kliďas a jsem rád, že jsem nedostal žlutou kartu

Brno – Už teď je jasné, že vylepší svou sbírku medailí z mistrovství Evropy v malém fotbale. Brněnský útočník Tomáš Mica se vrátil do reprezentace v letošním roce a s národním týmem postoupil za Lužánkami do finále Eura, v němž vyzve v sobotu od osmi hodin večer Rusko. Dosud měl jen bronz z moldavského Kišiněva z roku 2012. „Ve finále zase budeme hrát to svoje jako celý turnaj a zlato bude u nás,“ má jasno čtyřiatřicetiletý Mica.

Užíváte si návrat do reprezentace?

Užívám se ho samozřejmě neskutečně, po pěti letech se takhle vrátit a zrovna sem za Lužánky, být ve finále, je to pro mě úplně neuvěřitelné. Diváci jsou skvělí, tohle je asi můj fotbalový strop.

Jak na vás působí třítisícový dav, který žene české hráče?

Něco jsem zažil a pořád je to pro mě neskutečné. Lidi dokáží vyburcovat, Euro je u nás doma a neuvěřitelné.

Můžete takovou atmosféru s něčím srovnávat?

Možná maximálně, když jsem byl v bulharském Burgasu a hráli jsme proti Boltonu před asi čtyřiceti tisíci lidmi. Ale to byla příprava, nic takového jako Euro neznám. Doufám, že zlato necháme u nás doma.

V semifinále jste porazili Rumunsko 4:3. Jak jste viděl utkání?

Začali jsme super, Rumuni neměli vůbec nic, dali góly po našich dvou chybách, které jsme udělali. Pak jsme se semkli jako mančaft, proto tady jsme, postupně jsme utkání dokázali otočit a udělat pro lidi takovou parádu, jaká se stala.

Měl jste obavy, když v závěru první půle Rumunsko zápas otočilo na 2:1?

Samozřejmě nás trenér uklidňoval, ať si z toho neděláme hlavu, že utkání má dalších dvacet minut a když dokázali Rumuni dát gól, že to dokážeme taky. Byli jsme klidní, vyčkávali a přineslo to ovoce.

Jak nepříjemného soupeře Rumunsko představuje?

Je vždycky nepříjemný i pro mě, taky nejsem žádný kliďas. (úsměv) Ale s trenérem jsme si vyříkali i čtvrtfinále, abych hrál opatrně, nedostal žlutou kartu a mohl eventuálně finále hrát. Jsem rád, že jsem ji nedostal a můžu ho odehrát.

V čem jste Rumuny poprvé na Euru předčili?

Když Rumuni vyhráli šampionáty první roky, byli opravdu silní, pak jsme začali stavět taky silné mančafty a poslední tři zápasy s nimi skončily maximálně o gól. V Chorvatsku jsme prohráli až na penalty a teď jsme ukázali, že už nemají šanci. (úsměv)

Vyhovuje vám souhra v jedné pětce s brněnskými spoluhráči Patrikem Levčíkem a Bohumírem Doubravským?

Hrajeme spolu i v brněnském výběru, sedli jsme si luxusně. K nám starý dědek Sali (Michal Salák – pozn. red.), takže jsme tam dva staří mezi mladými. Franta Hakl taky výborně zapadl a pětku máme výbornou.

Jaroslav Kára, tiskový ME 2017,

Kredit Deník/Lubomír Stehlík.

Napsat komentář