ME v krasobruslení se do Ceska vrací po 18 letech. Ceská televize jej odvysílá až do Japonska.

ctsa

images.jpgEvropský šampionát krasobruslařů
se do České republiky vrací po osmnácti letech, naposledy jej
hostila v roce 1999 Praha. Nyní bude od 25. ledna v Ostravě
připraveno dvacet jedna kamer České televize, které divákům
nabídnou více než pětatřicet hodin vysílání. Přenos
z mistrovství pak Česká televize zajistí nejen pro Evropu, ale
i Japonsko či Severní Ameriku.

Ostrava se od 25. do 29. 1. stane po
osmnácti letech dalším českým hostitelem Mistrovství Evropy
v krasobruslení. Po čtyřech letech v něm navíc čeští
reprezentanti obsadí všechny kategorie. Všechny soutěžní jízdy
uvidí diváci České televize v přímých přenosech. Na ČT sport
pak půjde o více než pětatřicet hodin přenosů, které doplní
slavnostní zahájení, závěrečnou exhibici a studio ČT. Vysílání
České televize ale dalece přesáhne naše domácí hranice.

„Vyrábíme přenosy pro většinu
vysilatelů v Evropě i televize z Japonska, Koreje nebo Severní
Ameriky. Šampionát nabídne na dvě stovky soutěžních jízd, všechny
přitom uvidí diváci České televize živě,“
avizuje výkonný
ředitel programu ČT sport Jiří Ponikelský.

Studiem České televize provede diváky Petr
Vichnar (krátký rozhovor s ním nalezenet v závěru zprávy)
společně s mnoha experty a řadu významných krasobruslařských
osobností, v čele s někdejšími mistry světa a Evropy, Evou
Romanovou, Karolem Divínem, Radkou Kovaříkovou nebo René Novotným.
Soutěžní program bude komentovat Miroslav Langer (rozhovor rovněž
v závěru zprávy).

V roli expertů se představí Kateřina
Kamberská, bývalá rozhodčí Olga Žáková, choreografka Gabriela
Žilková Hrázská i mistr Evropy z roku 2008 Tomáš Verner.

Čtyři soutěžní dny a nedělní přenos
závěrečné exhibice bude snímat jedenadvacet kamer České televize.
Jedenáct z nich se bude věnovat dění přímo na ledové ploše,
pět bude snímat studia pro přestávkový program a pět dalších zamíří
do zákulisí sledovat přípravy krasobruslařů i jejich reakce na
výsledky. Krasobruslení je specifickým sportem a jako takové má i
svá pravidla pro snímání, některá naznačuje režisér ostravských
přenosů Charilaos Karadžos:Krasobruslení se
snímá poměrně konzervativně, jedná se o estetický sport, a proto u
něj není kladen takový důraz na akčnost, ale na výraz krasobruslaře
a samozřejmě na technické prvky. Souvisí s tím i jiný, specifický
rytmus střihu. V přenosu by nemělo být nic, co by odvádělo
pozornost. Když sledujete krasobruslení naživo v hale, díváte
se hlavně na ledovou plochu. A v televizi byste měli vidět to samé.
Novým prvkem, který máme připravený právě pro ostravský šampionát,
je přenášení emocí z místa, kterému říkáme green zóna. Tedy do
prostoru, kde závodníci, kteří už mají závod za sebou, čekají na
výsledky svých soupeřů a kde je prostor pro, dosud divákům skryté,
emoce.“

V celé historii mistrovství Evropy zatím
čeští a českoslovenští krasobruslaři získali 29 medailí, z toho 11
zlatých.

Petr Vichnar
Petr Vichnar
Petr Vichnar,
dlouholetý komentátor a letošní průvodce studiem ČT z ME v
krasobruslení

Kdy jste poprvé komentoval
krasobruslení?

Můj vůbec první krasobruslařský přenos se
konal v roce 1988. Tenkrát o Vánocích roku 1987 si mne pozval
tehdejší šéfredaktor Karel Mikyska, řekl mi, že končí
s komentováním krasobruslení a vlastně s komentováním
vůbec, a že si mne vybral pro krasobruslení jako svého nástupce. Já
si to vůbec nedovedl představit, ale na druhou stranu – tohle byla
nabídka, která se nedá odmítnout. Neměl jsem ale žádný čas se
připravit. Mistrovství bylo už v lednu. Celou dobu proto vedle
mne seděl odborník s krásným jménem Vlasta Burian a celou dobu
mi pomáhal jako nápověda. Ale mám na to úžasné vzpomínky.
Duchesnayovi jeli svou neskutečnou Džungli, Barna bruslil slušně,
byla tam Katarina Wittová a výborní ruští tanečníci. Krasobruslení
mne opravdu chytlo.

A co další šampionáty na našem
území, které jste komentoval?

Ještě byly dva, mistrovství světa
v roce 1993 a mistrovství Evropy v roce 1999. To jsem
dokonce nejen komentoval, ale také moderoval studio. Při
komentování jsem se díval na plochu, v přestávkách jsem se
otočil k ploše zády a pozval vedle sebe do studia hosta…

Jak se těšíte na letošní
mistrovství, kdy se zase vrátíte ke krasobruslení?

Moc se těším. Já jsem o tom dost přemýšlel,
jestli mám, jak se říká, vstoupit zase do té řeky. Ale ono je to
něco jiného než komentování, které jsem už uzavřel a nechal za
sebou. A čím víc se šampionát blíží, tím víc si uvědomuju, jak jsem
to prostředí krasobruslení měl moc rád. Má zvláštní, takovou trochu
divadelní atmosféru. Takže se těším a doufám, že to bude zase
takové, jaké si to pamatuju.

Miroslav Langer
Miroslav Langer
Miroslav Langer, komentátor ME v
krasobruslení

Jak dlouho se na komentování
mistrovství Evropy připravujete?

To se vlastně ani nedá říct. Příprava na
komentování, to je jeden nekončící proces. Sotva skončí na jaře
mistrovství světa, musím si uschovat a zpracovat zápisky, pak začít
sledovat změny trenérů a složení párů. Do toho přišel letos kongres
mezinárodní bruslařské unie, který udělal zajímavé změny pravidel.
A pak už začne podzimní sezóna a je třeba sledovat, jak se komu
daří a kdo má třeba zdravotní problémy.

Co je na komentování krasobruslení
nejtěžší?

Můj pohled na to, co je na komentování
krasobruslení nejtěžší, se vyvíjel. Nejdřív mi přišlo, že těžké je
poznat skoky. Ale to jsem se nakonec naučil, a pak jsem zjistil, že
je to jen základní řemeslo, nikoli podstata komentování
krasobruslení. Teď mi mnohem těžší přijde vyjádřit náladu. Najít
slova i polohu komentáře, které by umocnily zážitek diváků, zejména
když se právě předvedená jízda povedla. Nesmí se to ani přehánět,
ani být naopak příliš suchý a strohý – obojí může divákům náladu
pokazit. Právě to mi teď přijde nejtěžší. Takový dar měli mí
předchůdci, Karel Mikyska, Karol Polák i Petr Vichnar a já v tom
mám pořád co dohánět.

Které disciplíny komentujete
nejraději a které se komentují nejsnáze?

Bez ohledu na disciplínu, já nejraději
komentuji závody, kde se všem daří, kde nikdo nepadá a kde je jedna
jízda lepší než druhá. Jsem přesvědčený, že i divákům se takové
závody líbí nejvíc.

Jak dlouho se již krasobruslení
v roli komentátora věnujete?

Nevím přesně, do krasobruslení jsem totiž
naskakoval postupně. Nejprve jsem jen pomáhal Petru Vichnarovi, pak
jsme se začali dělit o jednotlivé disciplíny a v roce 2006 jsem
poprvé vyjel na mistrovství Evropy. Dostal jsem se k tomu myslím
docela logicky od gymnastiky a tanců, které jsem měl na starost
předtím. Krasobruslení je z určitého úhlu pohledu vrcholem mezi
všemi estetickými sporty, v tomto směru tedy můžu říct, že se mi
splnil sen. Má snad nejvyváženější poměr mezi sportovní obtížností
a uměleckou stránkou, a navíc, ta jeho česká a československá
televizní tradice, s tou se ani gymnastika nebo taneční sport
nemohou rovnat.

Bojíte se za krasobruslaře při
náročném skoku?

Ne, toho si nejsem vědom. Ale určitě
s bruslaři prožívám jejich jízdy, zejména když jde o české
závodníky. Přímo fyzicky cítím zklamání z nepovedené jízdy,
potěšení z té povedené a už jsem byl několikrát i pořádně
dojatý, když se při závodu povedlo završit velký krasobruslařský,
nebo dokonce životní příběh. Jen pořád nevím, jak se to shoduje
s komentátorskou profesionalitou. Jestli má být
krasobruslařský komentátor nad věcí, anebo jestli je naopak takové
zaujetí potřeba.

Alžběta
Plívová
Vedoucí Komunikace a PR, tisková mluvčí
Česká televize