Tradiční místo,
tradiční termín, tradiční účastníci. Sobota kolem poloviny
dubna patří na lázeňské kolonádě středočeských Poděbrad sportovním
chodcům. Zde je pár zajímavých statistik z pohledu
mistrovského závodu.
Polabské lázně ve středních Čechách jsou s historií
chůze u nás silně spojeny, ačkoli je tradiční padesátikilometrový
závod z Prahy do Poděbrad již minulostí. Kvůli snaze standardizovat
disciplíny mimo dráhu by výkony z takto vzdáleného startu a cíle
ani nebyly uznány pro statistiky, potažmo kvalifikační limity.
Národní šampionát na delší z tratí se v posledních letech
přesunul na východ od našich hranic – koná se v rámci
zavedeného mítinku v Dudincích. V Poděbradech zůstala dvacítka,
přičemž podobně jako v případě „sousedních“ lázní na Slovensku
jsou mistrovské závody součástí větších celků, konkrétně mítinku
evropského okruhu a mezistátního utkání.
Místa konání, proměny tratí,
pořadatelé
Premiéru mělo MČR v chůzi na 20 km pro
mužskou kategorii v roce 1970, ovšem již o ročník dříve se dělily
medaile podle pořadí na československém šampionátu. Se zahrnutím
výpadku v roce 1979 se muži o víkendu utkají o tituly na 20km
trati po sedmačtyřicáté. Ženy poprvé bojovaly o tituly v roce 1984,
prvních 18 let to však bylo na deseti kilometrech. Premiéra na
dvacítce je čekala až v roce 2001, letošní ročník na této
trati tak pro ně má pořadové číslo šestnáct.
Poděbrady „hostily na 20 kilometrů
mistrovsky“ dvacetkrát chodkyně a třináctkrát chodce. Nadvládu
středočeských měst podtrhuje Český Brod se šesti šampionáty mužů a
především Brandýs nad Labem, kde se medaile rozdělovaly 7x ženám a
8x mužům, jejichž závod vedl po další tradiční trase
z Prahy.
Šampioni, medailisti,
rekordmani
Pomyslným králem v počtu titulů je Jiří
Malysa, jenž nasbíral celkem osm prvenství, královnou pak Barbora
Pitáková, která všech šest zlatých získala pod dívčím jménem
Dibelková. Za Malysou následuje Miloš Holuša se sedmi triumfy, na
Pitákovou se dotáhla na rozdíl jednoho titulu Lucie Pelantová,
aktuálně tedy majitelka pěti zlatých. Čtyřikrát stáli nejvýše při
MČR Alexandr Bílek, Ivo Piták, Jana Zárubová.
Pokud jde o medailovou šíři, zde jasně
vévodí dvojice Holuša – Malysa, jen v obráceném gardu než v
počtu titulů. Miloš Holuša zaokrouhlil mimořádnou kolekci na
dvacet, jeho dlouholetý souputník Jiří Malysa vybojoval podobně
impozantních šestnáct cenných kovů. Nikdo další zatím nedosáhl
dvojciferného součtu, přesto jsou devět medailí Huberta Sonnka a
osm Miloslava Lapky. Nejúspěšnější ženou je v tomto směru
Lucie Pelantová s devíti cennými kovy. Za ní je Monika
Choděrová, která jich dokázala posbírat osm, stejně jako Hana
Herberová.
Držitelem rekordu mistrovství je mezi muži
Jiří Malysa s časem 1:20:47 z roku 2001, za nímž následuje
čtveřice výkonů z mimořádného ročníku 1997, pod 1:22 tu zašli
Tomáš Kratochvíl (1:21:36) a Miloš Holuša (1:21:58). Malysův
třináct let starý výkon je pohříchu i posledním příspěvkem do
elitní desítky chodců MČR, kterou uzavírá Ján Dzurňák naopak
výkonem s nejstarším datem, 1980.
Ženské maximum drží Anežka Drahotová svým
časem 1:29:43 z roku 2014. Druhou nejrychlejší ženou je Lucie
Pelantová, která zašla o rok dříve 1:32:08. Tehdy překonala osm let
starý rekord Barbory Dibelkové, která momentálně figuruje na třetí
pozici v této historické statistice.
Petr Jelínek, Oddělení
komunikace ČAS,