Parciální ruptura
distálního předního tibiofibulárního ligamenta vystavila závodní
STOP Kryštofovi Krýzlovi, českému reprezentantovi v alpských
disciplínách.
V sobotu 26. ledna 2013 Kryštof Krýzl absolvoval plánovaný
trénink před nedělním slalomem Světového poháru v rakouském
Kitzbühelu. Při třetí jízdě neprojel dobře jednu z bran a bolestivě
si poranil kotník na levé noze. I s tímto zraněním druhý den
absolvoval nedělní slalom Světového poháru. Po závodě zamířili s
týmem do Prahy a řešili další postup.
Začněme od začátku, co přesně se tedy v sobotu přihodilo?
Kryštof Krýzl popisuje: „Jezdili jsme plánovaný slalomový trénink,
podklad byl trochu rozměklý. Já ani přesně nevím, jak se to stalo,
pod nohy se nedívám, ale chytil jsem špicara. Byla to pěkná pecka,
vytočilo mi to nohu pořádně. Hodně mě to rozhodilo, ještě jsem se
tam zapletl do další vlásenky, ale ustál jsem to. Tým se o mě hned
postaral, hlavně fyzioterapeutka Silva mi hned pomáhala, objeli
jsme doktory a rentgen. První zpráva z rentgenu zněla, že nemám
žádný nález, tak jsme se vrátili na hotel. Na pokoji jsme především
chtěli zabránit otoku, ledováním a podobně. A čekali na ráno, jaké
to bude. V neděli jsme zkusili nohu „umrtvit“, Silva mi jí dobře
zatejpovala. Mám na štěstí dobrou botičku do lyžáků, takže i díky
tejpu jsem se byl schopen obout, tak jsem šel na to. Vypotřebovali
jsme celou tubu chladící gelu, ani nám nezbylo na druhé kolo, ale
to bychom si asi nějak poradili. Při vlastním závodě to byl
zvláštní pocit, nebolelo to, drželo, ale noha byla jako dřevěná.
Dalo se to sjet, ale ideální to není, ztratíš cit v jedné
noze.“
Trenér Petr Lajkeb byl samozřejmě také na místě: „Trénovali jsme
dle plánu, rozježdění před nedělním svěťákem. Kryštof jezdil
technicky moc povedeně, nejlépe v poslední době, krátké intenzivní
oblouky, dobře si je najížděl. Možná i proto to byla taková rána.
Bylo vidět, že mu to nohu vykoplo hodně do strany, vlastně je
dobrý, že všechno ostatní vydrželo, bylo to i o koleno nebo o
zlomeninu. Nakonec to ustál, ani nepadl. Viděli jsme odspodu, co se
stalo, a hned jsme k němu vyběhli. Naštěstí s námi byla na
sjezdovce i fyzioterapeutka z Dukly Silvia Šúrová, která se o
kotník hned začala starat. Ledovali jsme už na kopci, sjeli jsme
dolů k doktorům pod kopcem, ti ho prohlédli a poslali nás na
rentgen do nemocnice. Ze snímku žádný úraz nevyčetli, vrátili jsme
se a rozhodovali, co dál. To že Kryštof nakonec jel, obdivuju,
protože tahal nohu za sebou, nemohl na ní došlápnout a muselo to
pekelně bolet. Ale je to bojovník. V neděli pak i s tím skončil
31., dostal 1.82 od prvního a na postup chyběly jen čtyři setinky,
to je velmi slušný odstup.“
Svůj pohled přidala i fyzioterapeutka Silvia Šúrová: „Okamžitě
jsme to chladili, odjeli jsme do ambulance a pak na rentgen do
nemocnice. Jelikož to bolelo, pořád jsme ledovali. Na noc dostal
léky a prieznitzův obklad, ráno jsme se rozhodli, že pojede. Tak
jsme dál ledovali, zatejpovala jsem mu to. Teď chodí na laser a
lokální kryoterapii. Kotník je stabilní, je tam částečné natržení
vazu a otok v kloubu, to je zpráva z pondělního vyšetření na
magnetické rezonanci.“
Lékařská zpráva po vyšetření na magnetické rezonanci zní takto:
Parciální ruptura distálního předního tibiofibulárního ligamenta,
zmnožení tekutiny v hlezenném kloubu s prosáknutím měkkých tkání v
okolí. Co s tím dále? Pokračuje opět Kryštof. „Radil jsem se
postupně se dvěma doktory, Marcelem Stašou a Jirkou Beznoskou,
takže mám tu nejlepší péči, co mohu dostat. Díky jim. Intenzivně
rehabilituji, chodím na laserové ošetření bolavého místa, postupuji
fyzioterapii se Silvou. Můžu dělat jen velmi málo, dneska už jsem
cvičil alespoň břicho a vršek. Situaci ještě komplikuje to, že se
Marcelovi Stašovi nelíbil RTG snímek a na rezonanci našel i
oslabené místo na lýtkové kosti. Na omak to cítím, ale zřejmě je to
hůře zhojená zlomenina z dřívější doby, ani jsem o tom nevěděl.
Nechám si teď do kotníku píchnout léčebnou injekci s plazmou, to je
metoda, která stojí na úpravě mojí vlastní krve, a měla by urychlit
hojení. Potom ale nesmím 3 dny dělat vůbec nic a nohu nezatěžovat.
Doufám, že se to bude rychle hojit. Nějaké prognózy od doktorů mám,
moudřejší budu po víkendu.“
Jasnější předpověď zejména s ohledem na nadcházející Mistrovství
světa ve Schladmingu bude tedy až po víkendu. Obří slalom je na
programu v pátek 15. února, slalom pak v neděli 17., eště předtím
je Kryštof nominován do týmového paralelního slalomu na úterý 12.
února. Uvidíme, jak se situace vyvine, budeme vás průběžně
informovat.
Za tým alpských disciplín,
Antonín Hálek, Svazu lyžařů ČR