Fantazie na Štvanici – Semifinále nemusí být v beachvolejbalu konecné!

ctsa

Ani druhý boj našich – v pravé poledne pod žhavým
sluncem odehraný duel naší nejlepší dvojice Kubala-P. Beneš proti
americkým mnohonásobným světovým a olympijským šampionům
„Profesoru“ Rogersovi s Dalhauserem (mimochodem jeho přezdívku z
amerického profesionálního okruhu AVP „Thin Beast“ změnili
při OH před 4 roky na „Beijing Beast“) nepřinesl žádné
překvapení. Američané nenechali nikoho ani na chvilku na pochybách
o tom, kdo je zde, dnes, v tuto hodinu na hřišti pánem.

Nakonec stav vystihla i Rogersova pozápasová glosa: „S
českými jedničkami Kubalou a Benešem jsme tady hráli už minulý rok.
Ten zápas proti nim je vždycky těžký. Myslím, že Kubala s Benešem
jsou geniální hráči, dnes jim to ale tolik nešlo,“

Američané neměli nejmenší problém „ztrátovat“ a už v první části
obou setů si vždy vybudovali 3-4 bodový náskok, který pak již jen
svou bezchybnou hrou pohodlně udržovali. Naši nepodali špatný
výkon, ale Američané byli nad jejich síly.

A nebyla

Poslední večerní zápas přinesl jeden z největších úspěchů
českého beachvolejbalu poslední doby. Přemek Kubala a Petr Beneš
porazili své nizozemské soupeře 2-0 (17, 18), když naprosto
vyrovnaný souboj v prvním setu rozhodla za stavu 16:16 vynikající
série 4 podání Petra Beneše s dvěma esy (jedno jako „prasátko“) a
pak už to naši „doztrátovali“.

Také druhý set byl vyrovnaný, oba celky se nejméně jednou utrhly
do vedení o 3 body (po jednom si P. Beneš vyžádal time-out, aby
hned po příchodu zpět fantastickým úderem sérii přerušil), ale vždy
se srovnaly. Definitivní náskok naši získali tentokráte při podání
Kubaly a vynikajícím polem Petr Beneše. Nizozemci v této fázi našim
pomohli několika nevynucenými chybami – ale je to vůbec nevynucená
chyba, když se smečař vyhýbá famóznímu bloku „Beana“?

Jediný závěr – skvělý výkon obou našich aktérů je posunul do
zítřka, 11,00 proti Brazilcům Ricardovi s Cunhou.

Na soupeře neměli

Dumek s Tichým měli v opravách tak trochu „pavoukovou“ (v
nasazení) smůlu. Nejenom tím, že narazili na Brazilce, ale že
narazili na třetí „bodově nejbohatší“ dvojici na okruhu (5390
bodů); a ještě v něčem měli smůlu – letošní turnaj provází řada
překvapení a jedním z nich bylo i to, že v prvním kole
Ricardo-Cunha prohráli s Poláky. A tak místo, aby naši narazili na
papírově slabší dvojici Kadziola-Szalankiewicz (což na druhou
stranu pomohlo Kubalovi s Benešem, kteří proti nim nastoupili při
boji o postup do třetího kola vítězného „pavouka“) narazili na
Ricarda nabuzeného neočekávanou porážkou v prvním kole. Tento jinak
tak trochu náladový hráč (což zmíněná porážka dokazuje) se v utkání
proti našim snažil, vybíral v poli i ulívky přes celou šíři hřiště;
prostě hrál tak, aby si v Praze „nedejbože“ neabsolvoval pouze dvě
utkání.

Pojďme ale na hřiště. V prvním setu hráli naši trochu příliš
zakřiknutě. Jméno soupeře i důležitost utkání zapůsobily. A
nezbavili se těch zbytečných obav ani ve chvílích, kdy v setu jasně
prohrávali a nebylo, co ztratit. Soupeřům několikráte odevzdali i
míče, které by jinak, zvláště Martin, jednoznačně dostali na zem
(tedy na písek).

V dalším setu se určitě zlepšili. Zatímco „Dumi“ se občas
prosazoval i v prvním setu, Martin „trochu přihodil“ až ve druhé
části hry. Pomohlo to sice jen o dva body lepšímu scóre (v prvním
kluci uhráli 13, ve druhém 15 bodů), ale určitě i lepšímu dojmu ze
hry pro všechny příznivce, kteří přišli naší dvojici podpořit.

Na soupeře jasně neměli!

„Brazilský gambit“

Význam slova „gambit“ znají jistě i nešachisté – obětovat
figuru za strategickou převahu nebo jinou výhodu.

Druhá nejlepší dvojice světa Alison-Emanuel nepřijela na turnaj
prohrát. V předturnajovém rozhovoru řekl Emanuel, že naopak přijeli
se pokusit zopakovat loňský úspěch, ale že v beachi je skutečně
každé utkání jiné a že spolu se svým parťákem ladí formu až na OH,
které jsou samozřejmě nejdůležitějším turnajem letoška. Tuto
situaci ale přisoudil všem týmům z čela světového žebříčku.

A pak přijde překvapení – v druhém kole pavouka vítězů, po
snadném vítězství v prvním setu 21-13, „odevzdají“ Kazachům
Sidorenko-Dyachenko další dva sety s 19 a 9 v tie-breaku. A pak
následuje vítězná šňůra: 2-0 se Švýcary Laciga M.-Weingart,
následně porážejí brazilské partnery Thiago-Ferramenta jasně s 11 a
17 ztracenými body a konečně si v nervy drásajícím souboji poradí i
s Američany Gibb-Rosenthal. V tomto mači prochází Emanuel několika
slabými chvilkami, které jsou jistojistě důsledkem nedostatečné
kondice a znamenají vždy ztrátu 3 bodů. Ale v koncovce
tie-breakového třetího setu Emanuel „vstává z mrtvých“ a po
několika amerických proměňují společně svůj první zápasový
mečbol.

A téměř stejnou cestu zvolil se svým partnerem Ricardo. Zítra si
jí „ověří na Přemkovi s Petrem. Chtějí snad „chytat kondici“
odehráním více zápasů; mají jiný úmysl? Na přímou otázku se Emanuel
jen usmívá a řekne, že to není pravda a že Kazaši hráli moc dobře.
Tak se tedy nechme překvapit. A to nejen zde v Praze.

Zítra 26. května v 11,00 hodinu se
střetne Kubala-Beneš s Brazilci Ricardo-Cunha

M. E.,

 

Napsat komentář