Národní hokejové mužstvo se vrátilo ze zimních olympijských her bez medaile. Nejméně bronzová byla na dosah, ale ve dvou závěrečných zápasech turnaje přišly prohry a bylo po šanci. Nicméně čtvrté místo nelze považovat za nezdar, přece jen posun ve srovnání s výsledky na předchozích olympiádách a mistrovstvím světa tady je.
Kde hledat příčiny porážek v rozhodujících fázích turnaje v Koreji?
Především naši útočníci zklamali ve střelbě a bude se hodně diskutovat o složení jednotlivých řad. Už zápasy ve skupině naznačovaly trápení v koncovce, korejský tým naši stěží zdolali po sérii neproměněných šancí jen 2:1, zatímco Finové, kteří skončili ve čtvrtfinále, je bez námahy zdolali 8:0.
Zápas s Kanadou o první místo ve skupině A naši rozhodli po nájezdech 3:2 a stejně tak s USA ve čtvrtfinále. A v normální hrací době proti Američanům dva góly vstřelili obránci, opravdu špatné vysvědčení pro útočníky.
Vůbec nejhorší to bylo v semifinále. Rusům nebyli schopni vstřelit gól a s nimi dál hrát rovnocenný zápas pak ukázali ve finále Němci, kteří s příslovečnou až buldočí bojovností, důrazem před brankou Kosečkina a hlavně střelbou z každé pozice ještě necelou minutu před koncem třetí třetiny sahali po zlaté medaili.
Bronzová medaile v duelu s Kanadou našemu týmu unikla vlastně už v první třetině. Prohra s Ruskem poznamenala hráče psychicky, víc než bylo zdrávo a v závěru sobotního utkání, kdy Kanaďané už nehráli pod dojmem čtyřbrankového náskoku tak obezřetně a umožnili zkorigovat skóre. Ovšem slova do pranice, zda by kontraverzně neuznaná Eratova branka ještě přivodila zvrat.
Po zdařilém prosincovém moskevském turnaji Chanel One mnohé naznačovalo, že kádr týmu je dobrý a že bude schopen bojovat na olympiádě o medaile.
Předností našeho hokeje bývala sehranost jednotlivých řad. Zatímco v obranných dvojicích, až na utkání o bronzovou medaili to klapalo, útočné trojice propadly. Různé změny moc nepomáhaly, produktivita až na závěr sobotního utkání s Kanadou špatná, velmi špatná.
Je velká škoda, že ani jeden útok nemohl být kompaktní. To narušilo zranění Gulaše a tak se plzeňská řada rozpadla, Dominik Kubalík nakonec skončil v Kovářově útoku a Tomáš Mertl vedl druhý útok.
Z chyb, které se ukázali v Koreji by se mělo národní mužstvo za několik měsíců a mistrovství světa v Dánsku poučit, aby náš hokej na medaili z vrcholných soutěží nečekal další rok.
Trenér Josef Jandač, Jan Kolář, Michal Birner po semifinálovém utkání s Ruskem:
Martin Erat, trenér Josef Jandač, Pavel Francouz po utkání o 3. Místo:
Čtsa, ph., kc, audio, foto: www.cslh.cz