Atleta roku opanovala podeváté Špotáková

Letošnímu ročníku ankety Českého atletického svazu „Atlet roku“ jasně kralovali oštěpaři. Atletickou královnou uplynulé sezóny se stala Barbora Špotáková před dalšími medailisty z MS Jakubem Vadlejchem a Petrem Frydrychem. Juniorkou roku se stala Michaela Hrubá. Objevem roku je Barbora Malíková a trenérské ocenění získal Jan Železný.

Barbora Špotáková se raduje z vítězství v této anketě již podeváté v kariéře, když ji kralovala nepřetržitě šestkrát za sebou v letech 2007-2012 a následně zvítězila i v letech 2014 a 2016. V tomto ohledu je tedy rekordmankou Atleta roku. Letošní prvenství jí vynesl hlavně zisk zlaté medaile na mistrovství světa v Londýně. Bylo to jediné české zlato na atletickém vrcholu sezóny 2017. Bára však po celou sezónu prokazovala skvělou formu. Výkonem 68.26 figuruje na druhém místě letošních světových tabulek za Chorvatkou Kolakovou. Tento pokus byl jejím nejdelším od roku 2012. V září se pak v Curychu radovala ze zisku své páté diamantové trofeje. „Musím říct, že toto vítězství na Atletovi roku je pro mě tím nejcennějším. Zvlášť v tomto roce bylo nesmírně těžké se dostat jen první desítky, protože si myslím, že tato sezóna byla velmi úspěšná nejen pro mě, ale i pro řadu našich dalších atletů. Na mistrovství světa se opět ukázalo, že Londýn je pro mě opravdu osudovým stadionem,“ uvedla.

Jakub Vadlejch má za sebou životní sezónu a druhé místo v Atletovi roku je pro něj maximem. Mezi elitní desítku se dostal poprvé v loňském roce a skončil pátý. V průběhu sezóny 2017 prokazoval vyrovnanou a hlavně vysokou výkonnost, když se na mítincích Diamantové ligy umisťoval pravidelně na předních příčkách. Zatím největšího kariérního úspěchu pak dosáhl na světovém šampionátu v Londýně, kde si dokázal posunout hodnotu osobního maxima na 89.73, za což si na krk pověsil stříbrnou medaili. Ve finále Diamantové ligy v Curychu pak dokázal obhájit své loňské prvenství v tomto nejprestižnějším atletickém seriálu. „Tento rok byl pro mě opravdu zlomový. Podařilo se mi získat první velkou medaili a mám krásnou ženu, takže se mi takový rok bude jen těžko překonávat. Jsem rád, že se mi na sobě podařilo zapracovat jak po psychické stránce, tak i v oštěpařské technice. To jsou hlavní příčiny toho, že tato sezóna byla tak úspěšná,“ nechal se slyšet.

Pomyslné stupně vítězů doplnil další skvělý oštěpař a svěřenec Jana Železného Petr Frydrych. Ten prožil v letošním roce opravdové znovuzrození. I když se v průběhu sezóny hledal. Svou formu načasoval na správný moment. Na poslední chvíli dokázal splnit limit pro start na mistrovství světa, kde si ve finálovém závodě po sedmi letech vylepšil osobák na 88.32 a získal tak pro českou atletiku další oštěpařský cenný kov, tentokrát bronzový. Pro Petra je to první medaile z velké mezinárodní akce. „Tato sezóna byla rozhodně mou životní. I když ze začátku nebyla příliš povedená, tak vše nakonec dopadlo skvěle. Zatím bylo mým maximem desáté místo ze světového šampionátu, takže bronz z Londýna je jednoznačně mým největším kariérním úspěchem. Nesmírně si cením i třetího místa v této anketě. Každé umístění v elitní desítce atletů této země se počítá,“ řekl.

Čtvrté místo obsadila dvojnásobná vítězka této ankety z let 2013 a 2015 překážkářka Zuzana Hejnová, která má za sebou opravdu pestrý rok. V hale dokázala ještě pod vedením německého kouče Falka Balzera vybojovat na hladké čtvrtce stříbrnou medaili na halovém evropském šampionátu v Bělehradě. V květnu se však rozhodla pro návrat k Daně Jandové, která byla u jejích prvních mezinárodních úspěchů. Nakonec z toho bylo čtvrté místo na čtvrtce překážek ve finále mistrovství světa a druhá příčka ve finálovém závodě Diamantové ligy. Sezónu ukončila jako nejrychlejší Evropanka na této distanci.

Pátou příčku okupuje koulař Tomáš Staněk. Svěřenec Petra Stehlíka měl v uplynulých dvou sezónách nálepku borce, který umí hodit daleko, ale své možnosti nedokáže prodat na velké akci. Toto tvrzení všem pochybovačům vyvrátil již v průběhu halové sezóny, když na HME v Bělehradě vystoupal na stříbrný stupínek. Životní formu si přenesl i do letních měsíců. Začátkem července dokázal dokonce poprvé v kariéře překonat dvaadvacetimetrovou hranici, když v německém Schönebecku poslal své náčiní do vzdálenosti 22.01 a vylepšil tak letitý národní rekord Remigia Machury staršího. Na mistrovství světa v Londýně pak zůstal těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě. Jen o několik dní později zopakoval na mítinku ve Varšavě výkon 22.01. Ve finále Diamantové ligy si vyházel páté místo. Pro Tomáše je to první umístění v desítce Atleta roku.

Šestý Pavel Maslák letos opět potvrdil, že je halovým specialistou. V Bělehradě bral třetí titul halového mistra Evropy v běhu na 400 metrů a výrazně se podílel i na zisku bronzové medaile ve štafetě na 4×400 metrů. V létě potvrdil, že na rychlosti rozhodně neztrácí, když na domácím republikovém šampionátu jasně dominoval na dvoustovce v novém národním rekordu 20.46. Na světovém šampionátu postoupil do semifinále a obsadil celkové sedmnácté místo. Neztratil se ani ve finále Diamantové ligy, kde finišoval na čtvrté příčce.

Sedmé místo patří Jakubu Holušovi. Svěřenec trenéra Jiřího Sequenta vynechal kvůli zdravotním problémům halovou sezónu, rozhodl se soustředit na tu letní a udělal určitě dobře. Několik týdnů před světovým šampionátem si ve Stockholmu zaběhl sezónní výkon 3:34.26 a velmi zdatně si vedl i ve světové konkurenci, když v Londýně předvedl skvělý finiš, který ho vynesl až na páté místo. Finálový závod Diamantové ligy dokončil na osmém místě.

Osmou příčku z loňského roku zopakoval desetibojař Adam Sebastian Helcelet. Svěřenec Josefa Karase se mohl na halovém evropském šampionátu radovat ze zisku bronzové medaile a navázal tak na svůj úspěch stříbrný z ME v Amsterdamu 2016. Skvěle se mu dařilo i v úvodu venkovní sezóny. Na prestižním vícebojařském mítinku v rakouském Götzisu obsadil čtvrté místo v novém osobním rekordu 8335 bodů. Pak ho ale začaly trápit zdravotní potíže, které mu komplikovaly přípravu směrem k vrcholu sezóny. V Londýně ovšem ukázal srdce bojovníka a i přes nepovedený úvod závodu nakonec vydřel mezi světovou elitou osmé místo.

O jedno místo si oproti loňskému roku polepšil devátý dálkař Radek Juška. Ani jeho jsme neměli vinou svalového zranění možnost vidět v hale. V o to lepší formě se předvedl pod otevřeným nebem. Hned v úvodu sezóny se blýskl na Memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově, kde dolétl na 829 centimetrů, čímž vylepšil hodnotu národního rekordu. Na mistrovství světa o sobě dal výrazně vědět již v kvalifikaci, kde zaznamenal 824 centimetrů. Možná i proto, pro něj bylo konečné desáté místo ve finále trošku zklamáním. Vše si vynahradil na Světové letní univerziádě na Taiwanu. Nejprve jasně opanoval kvalifikaci v dalším vylepšení národního rekordu, který má nyní hodnotu 831 centimetrů a následně nenašel přemožitele ani v samotném finále. Pro Českou republiku vybojoval jediné zlato na letošní univerziádě.

Elitní desítku uzavírá Filip Sasínek. Loňský objev roku má za sebou vydařenou sezónu. Na halovém mistrovství Evropy v Bělehradě si doběhl pro svou první velkou medaili, když finišoval na bronzové příčce. Letním vrcholem pro něj byl evropský šampionát do 22 let v polské Bydhošti, kde potvrdil roli jednoho z favoritů na cenné kovy a pověsil si na krk stříbro. Nejlepší sezónní výkon si zaběhl v Marseille, kde mu časomíra ukázala 3:37.32. Limit pro světový šampionát mu bohužel těsně unikl. Přesto může atletický rok 2017 hodnotit jako úspěšný.

V kategorii „Junior roku“ se potřetí v řadě radovala výškařka Michaela Hrubá. Tři roky po sobě se tento titul nikomu ještě nepodařilo získat. Devatenáctiletá atletka se v průběhu halové sezóny rozhodla spojit své síly s trenérem Michalem Pogánym a již pod jeho vedením si odvezla z HME v Bělehradě šesté místo. Pro letní sezónu byl jasným cílem zisk titulu juniorské mistryně Evropy a Míša papírové předpoklady do puntíku naplnila, když si Grossetu vedla naprosto suverénně ke zlatům z dorosteneckého i juniorského světového šampionátu přidala nejcennější kov i z MEJ. V Londýně se pak stala nejmladší českou finalistkou na mistrovství světa, když si vyskákala jedenáctou příčku. „Pro mě osobně to bylo nejkrásnější vyhlášení Atleta roku, které jsem zažila. Co se týká mé sezóny, těžko posoudit, kterého ze svých výsledků si vážím víc. Za finále na mistrovství světa jsem vděčná, na druhou stranu zlatá medaile z Grosseta je prostě medaile. Teď už s klidem můžu říci, že změna trenéra byla dobrým rozhodnutím,“ dodala.

Objevem roku 2017 se stala teprve patnáctiletá Barbora Malíková. Ta byla opravdovou kometou této sezóny. Již v hale dokázala na domácím republikovém šampionátu vylepšit hodnotu halového národního dorosteneckého rekordu na 54.20. Svůj talent pak naplno ukázala na mistrovství světa do 17 let v keňském Nairobi, kde nejprve suverénně ovládla své semifinále a poté ve finále drtivým finišem deklasovala všechny soupeřky a stala se teprve čtvrtou českou dorosteneckou mistryní světa. Při svém triumfu navíc dokázala překonat letité národní dorostenecké historické maximum, které má nyní hodnotu 52.74. „Bylo to opravdu jedinečná sezóna. Jen těžko mohu slovy popsat, co v posledních měsících prožívám, když jsem odlétala na MS do Nairobi, tak jsem se chtěla hlavně dostat do finále a tam si to užít, což se podařilo se vším všudy,“ neskrývala nadšení.

Ocenění „Trenér roku“ získal již popáté Jan Železný. Vyrovnal se tak v počtu prvenství Daliboru Kupkovi. V této kategorii kraloval v letech 2011, 2012, 2014 a 2016. Jeho svěřenci byli letos opět hodně vidět. Však se pod jeho vedením připravují oba mužští oštěpařští medailisté ze světového šampionátu v Londýně Jakub Vadlejch s Petrem Frydrychem a na mistrovství světa byl ve hře kompletní kvartet jeho elitních svěřenců. Od podzimu se navíc řady jeho svěřenců rozšíří o dvě ženy. Pod jeho křídla se dostaly juniorská mistryně Evropy z Grosseta Nikol Tabačková a bronzová medailistka z univerziády 2015 Irena Šedivá.

Petr Jelínek, Oddělení komunikace ČAS,

Foto: www.sportovnizurnal.cz