Stríbrný let dálkare Radka Jušky!

ctsa

Radek Juška
Radek Juška
Tři
medaile v pěti finálových disciplínách. I optimisticky ladění čeští
fanoušci by před halovým evropským šampionátem takovou porci
cenných kovů předpovídali jen těžko. Ale stalo se, po pětibojařce
Elišce Klučinové a koulaři Ladislavu Prášilovi vybojoval další
medaili Radek Juška v dálce. A to medaili stříbrnou.

Hned prvním pokusem dlouhým 810 cm zaskočil
své soupeře. „Byl to zajišťovací pokus, který nakonec znamenal
druhé místo. Pamatuji si, že jsem se pak celou soutěž třepal. Včera
jsem se poučil, nečekal jsem, co se mnou bude dělat povrch v hale a
diváci. Naopak, poslechl jsem trenéra, který mi řekl, ať se
soustředím jen na sebe, nevnímám okolí a skáču, jako by to byl
trénink,“ řekl šťastný Radek Juška.

Stejně jako většina dalších českých atletů
se i on chtěl ukázat v co nejlepším světle před svými rodiči. „Na
rozdíl od kvalifikace jsem je neviděl. Ale věděl jsem, že na
tribuně někde jsou. Za dva dny jsem si vylepšil osobák o 17 cm,
věřím, že se jim to líbilo.“ Juška výkonem 810 centimetrů vybojoval
medaili na šampionátu, ale navíc splnil i limit na letní
mistrovství světa v Pekingu. „Když jsem poprvé skočil sedm metrů,
už jsem pak věděl jaký je to pocit a šlo mi to. V létě se ale
určitě budu snažit tento výkon zopakovat, abych si věřil i venku,“
dodal stříbný medailista.

Komu zaplněné tribuny O2 areny medaili
rozhodně taky přály, byl překážkář Petr Svoboda. Jeho fantastický
comeback po více než tříletých zdravotních problémech by si to snad
i zasloužil, žel ve sportu se medaile za zásluhy nedávají. Svoboda
svým nasazením a bojovností dokázal zvládnout postup do finále, v
něm však doběhl až osmý. „Udělal jsem chybu na druhé překážce a pak
už se to vezlo. Tři jsem shodil, což proti rychlým soupeřům
znamenalo konec nadějí. Jistě, byl bych radši sedmý, nebo šestý,
ale povím to asi takto. Díky divákům, jejich podpoře a
povzbuzování, jsem tady vyhrál. Pokud mám říct, na co jsem se během
té dlouhé doby těšil, tak to byl zážitek běžet na halovém
šampionátu v Praze. Jsem šťastný,“ chrlil ze sebe po doběhu
pocity.

V technických disciplínách se českým
atletkám příliš nedařilo. Z kvalifikace tyčkařek nepostoupila Aneta
Morysková, Romana Maláčová ani Jiřina Ptáčníková. Z dvojice
výškařek zůstala za branami finále zkušenější Oldřiška Marešová a
naopak na první velké finále v seniorské kariéře se může těšit
vůbec nejmladší členka výpravy Michaela Hrubá. Sedmnáctiletá
atletka vyrovnala svůj absolutní osobní rekord 191 cm a díky
čistému zápisu se o poslední místo dělila s Maďarkou Szabóvou. „Je
to skvělé, že si budu moci zaskákat ve finále halového mistrovství
Evropy v Praze. Kvalifikace mi vyšla na jedničku, v závěru jsem se
ale bála, že Maďarka skočí 194 a já budu mít smůlu. Naštěstí to
vyšlo,“ řekla spokojeně.

Výkony českých reprezentantů v pátek
odpoledne potěšily nejen tisíce diváků v O2 areně, ale také zvedly
náladu trenérovi Tomáši Dvořákovi. Reprezentační kouč v závěru
programu zaběhl přímo do mix zóny, aby pogratuloval Petru Svobodovi
k finále překážek a následně hned Radkovi Juškovi ke stříbrné
medaili. „Čekal jsem to, věřil tomu Radek i jeho trenér. V tomto
sektoru jde o to, nechat tělo dělat, co umí. Tři medaile jsou
úspěch. Jsme jako na houpačce, tak to má být. Lehké zklamání z
prvního dne je vyváženo velkou radostí o den později. O tom sport
je. Je navíc dobře nejen pro českou atletiku, že se na šampionátu
ukazuje mládí.“

Čas., zdroj, foto,