Premiéra Štafetového poháru pro Porubu!

atletika

Za tropických teplot a výborné atmosféry se v Kolíně
zakončil první ročník soutěže ČAS určené žákům prvního stupně
základní školy. Pohár pro vítěze a medaile převzali z rukou
patronky Ludmily Formanové reprezentanti ZŠ Porubská z Ostravy
Poruby.

Štafeta_-_poruba.jpg„Když jsem já začínala, nebyla taková soutěž, tak vám
trošku závidím, že tu můžete závodit,“
řekla s úsměvem
při slavnostním nástupu Ludmila Formanová. Poté už
se rozhořely napínavé boje o štafetový pohár, vždy v každé
disciplíně vždy tři běhy po pěti týmech – ke čtrnácti krajským
vítězům se připojil zástupce z pořádajícího Kolína. Po
stovkových závodech mladších a starších rozhodovala dvoustovka,
která je mixem obou věkových kategorií a v níž se i chopila
startovní pistole patronka Formanová.

Všechny štafety dnes přes horké počasí podaly výtečné výkony,
zlepšily se totiž oproti krajskému kolu. Pouze jediná škola se
nedostala pod hranici 9 minut a nejlepší čas z první fáze by
dnes nestačil ani na medailové umístění. Celkovým vítězem se stala
základní škola z Poruby součtem 8:25.6
minuty, o 4.7 vteřiny před Jilemnicí, která tak
zopakovala druhé místo z krajských kol, třetí pak skončila
s podobným odstupem pražská ZŠ Campanus,
nejrychlejší ze základní části soutěže. (Přehled výsledků pod
článkem.)

Využili jsme příležitosti a patronku Ludmilu Formanovou,
stříbrnou ze 4×400 metrů z halového mistrovství světa
v Barceloně 1995, jsme vyzpovídali, nejen na téma
štafety.

Co pro vás znamená štafeta?
Vždycky jsem
chtěla dělat atletiku, protože je to individuální sport. Ale
štafeta mě přesto hrozně bavila. Vždycky když jsem absolvovala svůj
závod, 800, 400, nebo jako mladší, tak na kratší vzdálenosti, tak
jsem se po nich na štafetu moc těšila.

Brala jste štafety jako doplněk nebo
nastejno?
Individuální úspěch byl asi veřejností
oceňován víc, ale já sama jsem je cítila stejně. A radost ve
štafetě byla větší, protože to slavily čtyři holky, tak to bylo
takové emotivnější, než když jsem vyhrála sama. Vzpomínám na to moc
ráda.

Nemrzí váš, že podobná soutěž nebyla, když vy jste
začínala?
No určitě, i když za mě byly jiné závody,
v nichž jsem běhala štafetu, ale kdyby byla tahle soutěž za
mě, určitě by mě hodně bavila. Nicméně já se k atletice
dostala právě přes školní závody, a je proto dobře, že se takové
soutěže dělají. Když pak rodiče nesportují nebo nedělají atletiku,
vůbec třeba nevědí, že jejich dítě je šikovné a může běhat rychle.
A spousta talentů se takhle může objevit, třeba jako já.

Vzpomenete si na svoji první
štafetu?
Úplně přesně ten moment ne, ale určitě to
bylo v nějaké žákovské kategorii, 4×60 metrů a zřejmě za
školu.

Co byste vzkázala dětem, co tu závodí?

u atletiky vydrží, je to moc krásný sport, zažijou s ním hezké
momenty. A jestli ji mají možnost ve svém městě nebo obci
dělat, ať to zkusí.

Co je potřeba, aby dosáhly úspěchů třeba jako
vy?
Hlavně je to musí bavit, aby nebyly smutné, když
se jim něco nepovede – to ještě zažijí v životě mockrát. A aby
měly motivaci, chtěly vyhrávat, to je důležité, to když v sobě
najdou, tak není nic problém.

Ke štafetě už se asi jen tak nedostanete, ale jak jste
na to s pohybem?
Když jsem skončila, chodila
jsem se tak jednou týdně proběhnout. V poslední době mi to
začalo víc chybět, chodím častěji, na delší běhy a dokonce jsem
absolvovala maraton.

Ve štafetě?
Ne, celý a chytlo mě to.
Běžela jsem bez velké přípravy 3:33 (přesný „čipový čas“ 3:33:38 –
pozn.), což bylo nad očekávání. A tak jsem si řekla, že to, nebude
poslední ročník, doufám, pokud budu zdravá. Možná že absolvuju
nějaký další silniční závod, už bez velkých ambici.

Říkáte „bez velké přípravy“, ale přeci jen jste musela
naběhat trochu více, ne?
Jistě, jen tak bych „z
voleje“ maraton nešla, to pak není pro radost, ale o život.
Přihlásila jsem se někdy v zimě, a od února jsem chodila čtyři
až pětkrát týdně běhat. Nic speciálního, ale pravidelně.

Byly pro vás výhodou roky tréninkové
dřiny?
Určitě, zase jsem tolik přeci jen nenaběhala,
abych běžela na maratonu takový výkon, jaký se mi povedl. Takže si
myslím, že si tělo pamatuje, co naběhalo, a já to jen oprášila a
asi to pro mě bylo snazší.

A máte už v plánu další závody?
RunCzech dělá hezké závody, chtěla bych běžet noční desítku 6.
září. Maraton nebo půlmaraton až zase příští rok.

Celkové výsledky

  1. ZŠ Porubská Ostrava 8:25.6
  2. ZŠ Jilemnice 8:29.3
  3. ZŠ Campanus Praha 8:33.9
  4. Hradec
Králové 8:36.9
  5. Rakovník 8:37.2
  6. Milevsko 8:38.5
  7. Domažlice 8:42.9
  8. Břeclav 8:42.9
  9. Ostrov 8:43.8
10. Velké Meziříčí 8:44.7
11. Pardubice 8:50.1
12. Uherský Brod 8:53.4
13. Kolín 8:53.8
14. Prostějov 8:56.3
15. Louny 9:02.6

Nejlepší tři školy v jednotlivých závodech

8×100 mladší (1.-3.třída)
1. ZŠ Porubská
Ostrava 2:08.5
2. 2. ZŠ Rakovník 2:10.3
3. ZŠ Campanus Praha 2:10.4

8×100 starší (4.-5. třída)
1. Jilemnice
1:56.9
2. ZŠ Porubská Ostrava 1:58.3
3. ZŠ Campanus Praha 2:00.5

8×200
1. ZŠ Porubská Ostrava 4:18.9
2. ZŠ Jilemnice 4:21.0
3. ZŠ Josefa Gočára Hradec Králové 4:21.4

Ing. Michal Procházka
Český atletický svaz
oddělení komunikace, atletika.cz
foto: M. Gattringer